Čtyři tuny odpadků vytřídili do více než dvaceti nádob. Přitom rozlišovali asi deset druhů potravin, sklo, několik druhů plastů, kovů, elektra, dřevo, ale také třeba písek, cihly, kamení a další kombinované obaly. Taková je bilance dvoutýdenní praxe třech rakouských studentů, kteří měli za úkol zjistit, co všechno končí na henčovské skládce.

Odbor životního prostředí jihlavského magistrátu si od praxe studentů slibuje, že získá zajímavé informace, které bude moci dále využít v praxi. „Uvidíme, jaké je složení odpadu, který se na skládku vozí, jaké množství by se ještě dalo vytřídit a znovu použít a kolik odpadů už žádné materiálové využití nemá," uvedla k přínosu projektu Renáta Havlínová z odboru životního prostředí jihlavského magistrátu.

Výsledky budou podle ní důležité také pro osvětovou činnost. „Zajímavé bude také porovnávat výsledky tohoto projektu s výzkumy, které dlouhodobě sledují vlastnosti komunálních odpadů," dodala Havlínová.

Studenti během dvou týdnů detailně rozebrali obsah šesti naplněných svozových aut, tedy něco přes čtyři tuny odpadu. Už nyní se ovšem ukazuje, že se složení odpadu u nás od zahraničí liší. „Vyhazujete mnohem méně skla a plechovek. Je to dáno vaším systémem zpětného odběru lahví a tím, že nápoje v plechovkách jsou u vás dražší než ve skle. v Rakousku jsou ceny nápojů ve skle a plechovkách stejné," uvedla první dojmy Felicitas Schneider z vídeňského institutu pro odpadové hospodářství při vídeňské vysoké škole BOKU, která studenty při praxi vedla.

Unikátní u nás je podle ní balení odpadu do několika tenkých igelitových sáčků. V jednom sáčku bývá několik dalších s různými druhy odpadů. Přesné výsledky budou prezentovány na listopadové konferenci v Jihlavě.