„Do Jihlavy přijela parní lokomotiva 21. prosince 1870 ve tři čtvrtě na pět odpoledne,“ připomíná veledůležitost akce pro město dokonce zápis v kronice farnosti svatého Jakuba. „Starší venkované i městští se na lokomotivu dívali jako na nástroj ďáblův. Nedivíme se, nic podobného tehdy nebylo a těžký stroj lomozil, sálal žárem, syčel, kouřil, zvonil, pískal. A ve srovnání s koňským povozem a přátelskými zvířaty se řítil krajinou jako splašené stádo,“ připodobnil prvorepublikový vrchní inspektor státních drah v Jihlavě Hugo Hrdý. „Ovšem i v tisku se objevovala prohlášení, že rychlost vlaku bude působit na zdraví a myšlení lidí tak, že v žádném případě nelze jízdu po železnici doporučit,“ doplnil svého času vrchní inspektor.

Místní tisk k premiérové jízdě vlaku hned 22. prosince toho roku uvedl: „Na jihlavském hlavním nádraží se shromáždily už ve čtyři hodiny odpoledne stovky Jihlavanů, kteří chtěli vidět dýmající zázrak. Supění a pískání vlaku bylo slyšet z veliké dálky. Zástup se ztišil, jako by zamrzl, když tu náhle lomozící parostroj objevil se v dálce v mračnech páry. Začal dýmat jako vulkán a v ten okamžik začal lid křičet a provolávat sláva, vivat a podobně. Ozývaly se trumpety a oslavná střelba,“ napsal redaktor s tím, že do Jihlavy vlak přivezl jeden nákladní vagon a dva osobní. Cestovali v nich provozní ředitel dráhy a techničtí úředníci.

Není od věci uvést, že stavební ruch kolem železnice na Vysočině byl v plném proudu a že koncem roku 1870 byla stavebně dokončena trať mezi Jihlavou a Kolínem. V kraji dlouhodobě pracovaly tisíce dělníků z Itálie a Balkánu na výkopech, zavážení nerovností a pokládání kolejí.

První cestovatelé si na Vysočině mohli užít jízdu vlakem už v roce 1871. Těžký stroj supěl krajinou a vyfukoval chuchvalce kouře. Parní pumpa a šoupátka těžce oddychovaly a stroj při všem tom lomozu táhl po kolejích domečky na kolech. Cestující pozorovali ubíhající krajinu a nebyli docela ve své kůži. Nic podobného dosud neprožili a o vlaku mívali jen nejasné představy. Jízdenka z jednoho města do druhého na Vysočině přišla cestovatele v průměru na čtvrtinu měsíční mzdy kvalifikovaného dělníka.

Stanislav Jelínek