O les se dlouho nikdo nestaral, poškozené stromy tedy nakonec napadl nebezpečný lýkožrout. Jak konstatoval nový jeníkovský starosta Vlastimil Marušák, je to zkušenost do budoucna, o městské lesy je třeba důsledně dbát.

„Dostal jsem stížnost od správkyně sousedního vilémovského panství, že z nasavrckého lesa, který patří městu, létají roje lýkožroutů do jejich lesů, a tak nás naléhavě prosí, abychom si v tomto lesíku udělali pořádek," vysvětlil starosta Marušák, co kácení lesa předcházelo.

Starosta rovněž požádal ředitele Lesního družstva Chraňbož, aby se na zmiňované pozemky podíval a řekl, co je třeba udělat. „Jeho verdikt byl jednoznačný. Kácet. O lesík se nikdo hodně dlouho nestaral. Část stromů byla polámaná, další suchá nastojato, vše podrůstalo křovím," popsal starosta. Radnice najala firmu, která nakonec vykácela zhruba třetinu lesa.

Nová výsadba

„Část dřeva jsme prodali jako samovýrobu, další část jako palivo, většinu na několik různých pil. Také jsme požádali Kraj Vysočina o dotace na nákup nových stromů," upřesnil starosta.

Jeníkov nakoupil několik tisíc dubů. Technické služby udělaly kolem celé paseky oplocenku a oplocený prostor koupenými stromky osázely. „Na konci asi 400 doubků zbylo, proto jimi bylo osázeno i vhodné místo mezi kompostárnou a lesem," dodal starosta.

V případě nasavrckého lesíka se nejednalo o velký prostor porostu, asi jen o půl hektaru, ani nešlo o velké množství stromků. „Ale naučili jsme se, že jsme schopni vyčistit velmi zanedbaný les a znovu ho osázet a ještě na tom vydělat pár korun. Do budoucna tedy začneme více dbát o městské lesy tak, aby to neznamenalo zátěž pro městskou pokladnu," zdůraznil starosta.

Podle Petra Bureše z lesního hospodářství Ministerstva zemědělství předchází zvýšenému výskytu lýkožrouta suché období, což u nás bylo hlavně loni, nejhorší situace je v momentě, kdy vlastník lesa podcení nebezpečí výskytu škůdců, který se pak často rozšíří i sousedům.

Pokud nebudou napadené stromy včas odstraněny, lze jaře předpokládat pokračování a další nárůst kůrovcové kalamity.
Podle Jiřího Svobody, ředitele Lesního družstva obcí Přibyslav, by vlastník lesa měl provádět pravidelnou kontrolu porostů v intervalu deseti až čtrnácti dnů, aby riziko výskytu lýkožrouta, neboli kůrovce, co nejvíc snížil.

„Postup žíru kůrovců je překvapivě rychlý a čím vyšší teplota, tím je vývoj hmyzu rychlejší," upozornil Svoboda s tím, že dříví napadené kůrovcem je tedy nutno rychle vytěžit a co nejdřív odvézt. „Je dobré zlikvidovat i klest, neboť v silnějších větvích často dochází k vývoji menších druhů kůrovce. Je třeba počítat s tím, že se na stejném místě po krátkém čase objeví další," upozornil hned na počátku kůrovcové kalamity na Vysočině, která vypukla již loni, Svoboda.

Po loňském horkém a suchém létu byly totiž lesy Vysočiny pod obrovským tlakem kůrovců. Tento parazit přitom není jen problémem majitelů lesů, šíří se i do měst, kde může ohrozit celé hektary městských parků.