„V Jihlavě jsou stejně jako na celé Vysočině dominantním zdrojem emisí domácí topeniště,“ uvedl Pavel Chalupecký ze společnosti ENVItech Bohemia, který výsledky interpretoval. Podle něj mají navzdory zažitým představám lokální topeniště vliv i ve velkých městech. Stav by mohly změnit kotlíkové dotace, ale podle Evy Horné z odboru životního prostředí jihlavské radnice budou výsledky této podpory známé až za pět let.

Při sledování oxidu dusnatého se projevil vliv dopravy v Jihlavě, nicméně nejde o nějaké dramatické hodnoty. „Kvalita ovzduší v Jihlavě je na velmi dobré úrovni ve srovnání se zbytkem republiky,“ uvedl Chalupecký.

Ovzduší v Jihlavě je stále čistější a koncentrace polétavého prachu se stále snižují. Jen začátek loňského roku nebyl ideální. „Došlo k mírnému nárůstu koncentrací vlivem špatných rozptylových podmínek,“ potvrdil Chalupecký.

Čtyřiadvacetihodinová koncentrace polétavého prachu byla překročena jedenatřicetkrát, což je nejhorší výsledek od roku 2012. Podle Jiřího Kose z Krajské hygienické stanice v Jihlavě jsou ale tyto koncentrace velmi sporné, neboť je silně ovlivňují klimatické podmínky.

Zatímco jinde v republice bylo však loni vyhlášeno devětatřicet smogových situací, v Jihlavě ani jedna. Kraj Vysočina je jedním ze tří, kde k tomu nedošlo.

Jiří Kos se dále věnoval kovům v ovzduší. Ty se v krajském městě často vyskytují v nejjemnější frakci. Ty jsou pro lidské zdraví nejvíce rizikové, protože se usazují v plicích. „Z Jihlaváků by se neměli stát ironmani, ale obsah kovů v ovzduší tady je,“ zhodnotil výsledky Kos.