Diamo společně s ministerstvem s výroky právního zástupce Brzkova, Polné, Přibyslavi a Věžnice nesouhlasí.

O co jde? Státní podnik podal v listopadu loňského roku na Ministerstvo životního prostředí (MŽP) návrh na rozšíření chráněného ložiskového území Brzkov za účelem ochrany ložiska uranu jako strategické suroviny. V překladu jde o jeden z kroků, který by v budoucnu usnadnil znovuotevření uranového dolu v Brzkově pro účely těžby.

Právník Kliment nyní tvrdí, že Diamo v tomto případě nedodrželo všechny platné právní předpisy. „Diamo v rámci podání žádosti o rozšíření chráněného ložiskového území popřelo řádné postupy celého horního práva a zcela přeskočilo několik řízení, které měly dle platných zákonů absolvovat," uvedl Kliment s tím, že se jedná o to, že prvotním řízením je stanovení průzkumného území, po jeho povolení se provede řádný geologický průzkum a teprve poté lze požádat o rozšíření chráněného ložiskového území.

„Postup Diama je jako postup stavebníka rodinného domu, který by si požádal rovnou o kolaudaci rodinného domku, ale neměl by jak územní rozhodnutí, tak ani stavební povolení," snažil se přiblížit problém Kliment.

Podnik Diamo oponuje, že žádné předpisy neporušil a vycházel z podkladových materiálů k usnesení vlády číslo 1086 z 22. prosince 2014. „Za současné situace, kdy stále platí surovinová politika z roku 1999, vycházel státní podnik Diamo z precedentního rozhodnutí MŽP ve věci stanovení průzkumného území Brzkov pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů ze dne 25. června 2008," uvedl tiskový mluvčí Diama Martin Besta v reakci na kritiku ze strany právního zástupce obcí.

V tomto rozhodnutí se píše, že stát nemá zájem na podrobnějším průzkumu uranové suroviny v daném území, neboť v letech 1976 až 1990 zde probíhaly rozsáhlé geologické práce, které surovinu dostatečně zmapovaly. Tyto informace by tedy měly být podle podniku dostačující k tomu, aby příslušné ministerstvo mohlo o rozšíření ložiskového území rozhodnout.

Podle Diama se vyjádření opírá o dokumentované skutečnosti, kterými jsou rozsah a výsledky geologickoprůzkumných prací v lokalitě. „Tato skutečnost zcela vyvrací tvrzení o zanedbání povinnosti provést řádný geologický průzkum," dodal Besta.

Podnik Diamo zatím od MŽP nedostal vyjádření ke své žádosti z listopadu loňského roku o rozšíření chráněného ložiskového území. Kliment však sdělil, že MŽP už provedlo analýzu návrhu na rozšíření ložiskového území a vzhledem k tomu, že je návrh nekompletní, tak zašle Diamu výzvu k doplnění.

„Dosud jsme nedostali oficiální vyjádření z MŽP, nelze tedy komentovat, zda a v jakém rozsahu bude ministerstvo požadovat doplnění," reagoval Besta.

Ministerstvo životního prostředí ovšem na zaslaný dotaz odpovědělo, že žadatele požádalo o doplnění podkladů k tomu, aby mohlo o rozšíření chráněného ložiskového území v lokalitě Brzkov – Horní Věžnice rozhodnout. „V rámci řízení vyzvalo MŽP žadatele o doplnění žádosti o formální a věcné doklady, nezbytné pro vedení správního řízení," uvedla mluvčí MŽP Petra Roubíčková.

MŽP s žádostí státního podniku Diamo podle Roubíčkové nakládá stejně, jako s kteroukoliv žádostí kterékoliv jiné organizace o stanovení či změnu chráněného ložiskového území. Vede v této věci správní řízení podle horního zákona a vyhlášky MŽP o chráněných ložiskových územích. Podobných řízení probíhají každý rok desítky. V uvedených zákonných předpisech se lze dočíst, jaké náležitosti musí žádost splňovat.

Diamo doplnilo, že stanovení ložiskového území v žádném případě nelze chápat jako krok vedoucí k zahájení těžby, ale nýbrž jako nutný krok k ochraně nerostného bohatství státu. „Pokud by se uvažovalo o těžbě, tak pouze pod podmínkou ekonomické výhodnosti," dodal Besta.