Starostou jste od roku 1998. Na které roky rád vzpomínáte?
Na všechny, kdy se povedlo něco udělat. Namátkou bych jmenoval například vybudování kanalizace a čističky odpadních vod za téměř šedesát milionů korun nebo když se nám podařilo po padesáti letech zrekonstruovat kulturní dům. To byla hezká období.

Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Zdroj: DeníkA jakou dobu byste naopak nejraději vymazal z historie? Kdy se vám nedařilo?
Já myslím, že se něco nedaří každý den. (směje se) Třeba dnes mi volali už v sedm, že nefunguje čistička… Ale to jsou drobnosti, které úspěšně překonáváme. Kdy se ale vyloženě nedařilo, to bylo tehdy, když nám finanční úřad nesmyslně vyměřil pokutu a chtěl ji po nás vymáhat. Z toho pak člověk několik dní nespí a nerad na to vzpomíná.

Kvůli čemu jste dostali pokutu?
Údajně jsme odevzdali pozdě závěrečnou zprávu k jedné dotaci. To ale vůbec nebyla pravda. Odevzdali jsme ji včas, ale chtěli ji doplnit, a i když jsme i ono doplnění odeslali v termínu, jim přišlo až po víkendu. Brali to proto tak, že jsme tu zprávu zkrátka odeslali pozdě.

A jak to dopadlo?
Na generálním ředitelstvím po několika dohadech přistoupili na to, že skutečně byla odevzdaná včas a žádnou pokutu ani penále nám nakonec nevyměřili. Dobře to tedy dopadlo, ale člověka v ten moment nic nebaví a neustále o tom přemýšlí. Jednalo se o čtrnáctimilionovou dotaci a nedokážu si představit, na kolik let bychom se museli zadlužit, kdyby obec naší velikosti měla takovouto částku vracet.

Přiznám se, že když jsem poprvé slyšela název Mrákotín, napadlo mě, že tady asi máte často zataženo. Víte, podle čeho obec dostala své jméno?
Kvůli mrakům to určitě není. Váže se k tomu taková pověst, ale nevím, jestli je pravdivá. Traduje se, že před několika stoletími byla první vesnice na Horním Mrzatci, ale přišel mor a prakticky všichni zdejší obyvatelé zemřeli. Otec s dcerou, kteří přežili, sešli po potoku dolů a založili tady novou osadu. A protože se ten pán jmenoval Mrákota, dostalo sídlo název Mrákotín. Obec tohoto jména ale není jediná v republice. Druhá se nachází ve východních Čechách nedaleko Skutče, ale je to podstatně menší vesnička.

Pletou si vás lidé?
Prakticky každý den. Opět mohu uvést jednu dnešní příhodu. Než jste přijela, volal mi pán a říká: Slíbil jste, že budete na radnici, ale je zamčeno. Oponoval jsem mu, že tady sedím a je odemčeno. Šel jsem se raději podívat ven, ale nikoho jsem neviděl. Nakonec jsme se dobrali k tomu, že pán je v tom druhém Mrákotínu. (směje se) A že nám pravidelně chodí pošta určená pro ně a naopak, to už je úplně běžné. To nás už ani nepřekvapuje.

Takže jste v kontaktu?
Ano, máme dokonce takovou „družbu“. Mají tam zemědělské družstvo vlastníků, kde dělají chlazenou drůbež, a každý měsíc k nám jezdí prodávat. Takže tady platí Mrákotín Mrákotínu.

Zajímavé jsou i názvy vašich místních částí – Dobré Vody a Praskolesů. Mám to chápat tak, že tady máte chutnou vodu a suché lesy?
Dobrá Voda získala svůj název podle toho, že se tam těžilo stříbro. V té vodě byl obsažený radon a byla radioaktivní. Dole pod kopcem pak vznikly lázně, kde lidé podstupovali lázeňské procedury máčením ve zmíněné studené vodě. V současné době tam ale žádný velký pramen, ze kterého by se dala odebírat voda, nevytéká.

A zmíněné Praskolesy?
Tam je ten název naprosto přesný, praskaly tam lesy. Je to malá vesnička uprostřed lesů a když byl vítr, tak stromy ve větru praskaly. Na samotné návsi je několik lip, z toho dvě jsou památné. Jedna je asi devět set let stará, dutá a jezdí se na ni dívat lidé nejen z okolí. Uprostřed ní je navíc zvonička. Bohužel zvon si někdo „půjčil“, takže nezvoní. Druhá lípa je pak hned pod silnicí a je podstatně mladší. Před pěti lety se ale při jedné vichřice rozlomila a od té doby to s ní nevypadá moc dobře.

Zaujal mě ten ukradený zvon. Plánujete tam vrátit nový?
Zatím nad tím neuvažujeme, protože zvonička je upevněná k lípě, a když tam byl provaz, aby si lidé mohli zazvonit, tak za něj tahali tak silně, že lípě škodili. Navíc možná, že plno lidí si ani nevšimne, že tam zvon chybí. Nicméně kdyby ho tam chtěli po přečtení tohoto rozhovoru vrátit, budeme nad tím uvažovat.

Kromě toho má Mrákotín i poněkud specifickou polohu, leží na hranicích Vysočiny a jižních Čech. Ke kterému kraji cítíte větší sounáležitost?
Rozhodně k Vysočině! Když něco potřebujeme vyřešit, jedeme do Jihlavy. K jižním Čechám, které jsou za hlubokým lesem, nás to netáhne.