Je poslední říjnový pátek, pět minut po půl jedné odpoledne. Technikovi dopravního značení Ladislavu Šmardovi zvoní telefon a jeho kolega stojící na druhém konci obchvatu Velkého Beranova pro něj má jasnou zprávu: Otevíráme obchvat, odkliďte značku zákaz vjezdu.

Základní údaje stavby

* Název stavby: II/353 Velký Beranov – obchvat

* Investor stavby: Kraj Vysočina

* Dodavatel stavebních prací: Společnost Velký Beranov ECS + COLAS (EUROVIA CS a COLAS CZ)

* Zahájení stavby: 1. 3. 2019

* Uvedení stavby do předčasného užívání: 30. 10. 2020

* Plánované dokončení stavby: 30. 6. 2021

* Cena díla: 800 miliónů korun, z toho evropská dotace z IROP včetně podílu ze státního rozpočtu činí 535 miliónů korun

Šmarda následně s kolegou odstraní značky, které řidičům u Loudilky dosud zakazovaly obchvat využívat. Motoristé ale, zřejmě ze zvyku, dál pokračují po staré trase. Na druhém konci obchvatu u Henčova řidiči najíždí na novou silnici všichni. Dělníci tam totiž už umísťují betonové bloky na cestu, po které ještě před pár minutami projela poslední auta.

Oproti manipulaci s těžkými kusy betonu by se mohlo zdát, že hodit do auta pár značek na druhém konci obchvatu je práce na minutu, dvě. To je ale omyl. „Jsme tu od dvanácti hodin. Museli jsme zajistit všechny značky, sbalit objížďku a obchvat otevřít značkami, aby řidiči věděli, že mají jet po nové cestě,“ popisuje Šmarda.

Roky příprav, stovky milionů

Zprovoznění obchvatu se vzhledem k epidemii koronaviru obešlo bez fanfár, v tichosti. Předcházelo tomu několik let příprav, jednání s majiteli pozemků, projektování a dva roky stavebních prací. Výsledkem je dílo za osm set milionů, nejdražší dopravní stavba v historii Kraje Vysočina. Zatím je obchvat v předčasném užívání, dokončovací práce zaberou ještě přes půl roku. Řidiči se tak ještě setkají s mírnými dopravními omezeními.

Obchvat propojuje silnice II/602 vedoucí od Jihlavy na Měřín a II/353 směřující k dálnici D1. „Dojde k navýšení kapacity nevyhovujícího dopravního napojení krajské Jihlavy na D1 a odvedení zásadní části tranzitní i osobní dopravy z průtahu Novými Domky a Velkým Beranovem,“ uvádí mluvčí krajského úřadu Jitka Svatošová s tím, že obcí denně projelo více než dvanáct tisíc aut.

Trasa obchvatu má přes čtyři kilometry a je na ní pět mostů, z nichž ten nejdelší má sto čtyřicet metrů. Před pár dny na něm při zatěžkávací zkoušce stály náklaďáky naložené kamením. „Část obchvatu v lesním úseku před Novými Domky mezi dvěma největšími mosty je doslova zaříznuta do skalního svahu,“ poodhaluje Svatošová. Kůrovcová kalamita v době stavby obnažila reliéf krajiny a dala tak vyniknou výjimečnosti této stavby.

Na křižovatkách jsou dle hejtmanství bezpečné odbočovací pruhy, celý obchvat se šířkou silnice dvakrát tři a půl metru je přehledný. „Dalšími zajímavými technickými detaily jsou například podzemní nádrž na odvedení dešťových vod z části stavby a vůbec systém odvodnění, prudké násypy a opěrné zdi,“ vyjmenovává Karel Liška z krajského odboru dopravy a silničního hospodářství. Dále zmiňuje kvalitně provedené navazující místní silnice včetně dalších mostů, protihlukové stěny a také rekonstrukci historického mostu Hůlová.

Řidiči, kteří už novou trasu zkusili, jsou spokojení. „Jelo se skvěle. Palec nahoru všem, co se na tom podíleli,“ chválí Lenka Ošmerová Homolková. Jiní zase oceňují úsporu času, najdou se však i kritické hlasy. „Velmi mi pomůže, že budu stát v koloně u Tesca a pak u Cityparku o dvě minuty dříve,“ říká v nadsázce Martin Dobrovolný.

Radost neskrývají ani Beranovští. Ti po obchvatu volali od sedmdesátých let minulého století, v podstatě od doby stavby dálnice D1. Nyní bude život v obci podstatně klidnější a bezpečnější. „Máme z toho velkou radost. Umístění školy vedle frekventované silnice bylo velkým problémem, řidiči nedodržují rychlost a často nám musela pomáhat policie,“ potvrdila již dříve ředitelka školy Zdeňka Pavlíčková.

Spolupráce na jedničku

Stavbu obchvatu Velkého Beranova si chválí i starosta obce Milan Pulicar. Spolupráce s krajem i stavebními firmami je podle něj skvělá. „Já jsem úplně nadšený. Přístup Kraje Vysočina i firmy Colas nebo Eurovia a jejich stavbyvedoucích, to je spolupráce na špičkové úrovni,“ uvedl pro Deník Pulicar.

Podle starosty se místní o celou stavbu zajímali a sledovali postup prací. „Říkají, že je to pěkně udělané. Nejsme odborníci, ale myslím, že přístup i zpracování je na vysoké úrovni,“ dodal Pulicar zhruba před měsícem.