Jak vás napadlo udělat sportovní akademii?

Chtěl jsem, aby se v Jihlavě rozšířila nabídka sportovních aktivit pro děti i dospělé. V roce 2014 jsme se rozhodli, že do toho půjdeme sami. Začátky byly opravdu těžké, ale teď jsem šťastný, že jsme vydrželi a ve sportovní akademii sportuje přes čtyři sta členů.

Jaké těžkosti jste museli překonávat z počátku?

Největší těžkostí bylo a je nedostatek volných sportovišť.

Co všechno v současné době nabízíte?

Momentálně máme oddíl plavání, atletiky, sportovní všestrannosti a triatlonu. Děláme různá soustředění a kempy pro sportovce, taky jednorázové akce typu Koloběhu dvojic, Olympijského běhu, či klubových závodů v plavání.

Dá se říct, o jaký sport je v akademii v současné době největší zájem?

Nejvíc členů má oddíl plavání, ale zájem je o všechny sporty. Děti mají rády pohyb a nejdůležitější pro ně je dobrá atmosféra a kamarádství v tréninkové skupině.

Kdo se může do vaší akademie přihlásit?

Pokud máme volnou kapacitu, tak téměř kdokoliv. Sportovní programy máme pro všechny věkové i výkonnostní kategorie.

V čem je akademie odlišná od jiných zařízení tohoto typu?

Myslím si, že náš přístup ke sportu a k našim svěřencům je jedinečný. Těžko se to popisuje, je to potřeba zažít přímo u nás v akademii. Každý si to může vyzkoušet.

Plánujete nějaké novinky, které by obohatily nabídku vaší akademie?

Novinky chystáme každý rok, rádi rozšiřujeme naše kapacity a přidáváme nové sportovní programy. Minulý rok jsme přidali atletiku a dětskou jógu. Letos také něco připravujeme, ale ještě to nemůžu prozradit.

Jaký je zájem ze strany rodičů a dětí? Jaké máte ohlasy?

Zájem je obrovský. Téměř na všechny sportovní programy máme plno a místo si u nás rodiče pro své děti rezervují hodně dopředu.

Zaznamenali malí sportovci z Elitavers nějaké úspěchy?

Elitavers funguje čtyři roky a na ten velký úspěch ještě čekáme, ale malých úspěchů je hodně. Děti, které u nás trénují pravidelně, vyhrávají závody v běhu i triatlonu na krajské úrovni. Plavci se účastní krajský závodů a jedna svěřenkyně je i krajskou mistryní. Největším úspěchem pro nás je, když děti sport baví a dokáží motivovat své kamarády ke sportování. A vypadá to, že se jim to daří, když u nás společně sportuje přes čtyři sta dětí týdně.

Vy sám jste velice aktivní sportovec. Jak jste se ke sportování dostal?

Bydlel jsem u fotbalového stadionu a plaveckého bazénu. Prvně jsem začal dělat fotbal. Tam mi to moc nešlo, takže vyhrálo plavání, u kterého jsem zůstal až doteď. Ještě v osmnácti letech jsem začal dělat box u Pavla Fejta, skvělého trenéra od kterého jsem se hodně naučil. Je to paradox. Moje máma nechtěla, abych dělal jako malý hokej, že to je na mě moc surový sport, a já si nakonec našel cestu k boxu.

Maminka se s tím boxem asi tedy musela nakonec smířit. Řekla bych, že box je nyní hodně populárním sportem. Proč to tak je?

Bojové sporty jsou teď všeobecně neuvěřitelně populární, hlavně MMA dokáže vyprodávat i O2 arenu. Box je férový sport a člověk u něj musí neustále posouvat své hranice, vystupovat z komfortní zóny. To je asi pro lidi atraktivní.

Určitě máte spoustu zkušeností, které můžete díky svým sportovním aktivitám dětem předat.

Sportu se věnuji od devíti let. Od čtrnácti let jsem začal patřit mezi českou plaveckou elitu ve svých kategoriích. Zkušeností je hodně. Hlavně s tím, jak jsem se do těch čtrnácti let potápěl pod tobogánem a rozhodně nepatřil k nadaným dětem. Jednou jsem si řekl, že je potřeba máknout a ono to vyšlo. Jsem rád, že pro své svěřence můžu být vzorem, zatím mě žádný v plavání neporazí.

Máte ještě nějaký nesplněný sen?

Našim velkým snem je mít své sportovní centrum. Zatím nemáme pevné sídlo a jsme na sportovištích po celém městě v nájmu. Rádi bychom měli své sídlo, kde budeme moc organizovat sportovní programy bez omezení pro co nejvíce sportovců. Tam, kde bude domácí, přátelská atmosféra, kde se navzájem sportovci motivují a učí se dobrým vlastnostem. Vzorem pro mě byli vždycky Sokolové a skauti z dob druhé světové války. Vážili si vlastní země natolik, že za ni byli ochotni bojovat a položit svůj vlastní život.