Od ničivých povodní v roce 1997 uplynulo pětadvacet let. Vzpomenete si, co jste tehdy dělal?

Pracoval jsem na Povodí Moravy na ústavu vodohospodářského rozvoje. Na to nelze zapomenout. Povodně ze sedmadevadesátého jsou stále bolestivé vzpomínky. Dodnes z toho mám husí kůži. Věděli jsme, že má poměrně dost pršet. Ale že z toho vznikne taková katastrofa… to nemohl tušit nikdo.

Povodně 7. července 1997 ve Veselí nad Moravou.
Jak před 25 lety postupovaly povodně: první vlna zasáhla Komín, Obřany a Jundrov

V České republice padesát mrtvých a škody přes dvaašedesát miliard korun. Co způsobilo takovou katastrofu?

Rozsah. Na naše území spadlo v krátkém čase neuvěřitelné množství srážek. Během několika dní napršelo tolik, co v průměru naprší za půl roku. Téměř 1,2 miliardy kubíků vody. Za jedinou srážkovou etapu. Na to nemohla stačit žádná koryta nebo kapacity.

Jak se stane, že nás povodeň o takové síle překvapí?

Povodně byly vždy. Nicméně v České republice se do té doby zhruba osmdesát let žádné větší neobjevily. Historická výjimka. Ale stačila na to, aby lidé zapomněli. A zapomínají i dnes. A pak samozřejmě doba byla jiná a informací v reálném čase poskrovnu. Bylo málo stanic, málo dat a chodila jen jednou denně. Telefony nefungovaly, nebo byly obsazené. Proud vypadával, lidé neměli pitnou vodu. Zkrátka chaos. Katastrofa. V dnešním digitálním světě nepředstavitelné, ale tehdy to tak bylo.

Co si dále přečtete:
Proč Brno ničivé povodně roku 1997 ušetřily?
Byli bychom dnes připraveni na povodně lépe?
Lze povodně předpovědět?
Jak lze kraj či region účinně ochránit?

Úroveň povodně tehdy dosahovala pětisetleté vody. Co nám tento údaj říká?

Je to ukazatel, který nám říká, že statisticky taková povodeň přijde jednou za pět set, sto, padesát, pětadvacet let.

Jak byla voda silná v praxi?

Rvala železnice. V domech na horní části povodí měli lidé do metru a půl domy zanesené pískem. Hladina tam během jediného dne vzrostla o 130 centimetrů a mnohde vystoupala až do tří metrů. Nikdo nepředpokládal, že když si vynese podstatné věci do prvního podlaží, stejně je živel o ně připraví. Zoufalství a zase zoufalství.

KDO JE ANTONÍN TŮMA
Narodil se 11.prosince 1963 v Třebíči.
Vystudoval vodní stavby na stavební průmyslové škole v Brně, ve studiu vodohospodářství následně pokračoval i na univerzitě.
Na Povodí Moravy se vodnímu hospodářství věnuje pětatřicet let.
Má rád vše, co se týká vody; vodu vnímá jako dar a živý organismus.
Rád se potápí.

Jak je možné, že Brno zůstalo největší katastrofy ušetřeno?

Nebýt nádrže Vír na Vysočině, měli bychom ničivou povodeň i na Svratce. A zasáhla by také Brno. Do nádrže tehdy přiteklo 167 vteřinových kubíků vody. To je neuvěřitelné číslo. Nádrž však byla schopná objem pojmout při neškodném odtoku osmatřiceti kubíků. Bez ní by byly ohroženy životy i kolem Svratky.

KOMPLETNÍ TÉMA K POVODNÍM NAJDETE ZDE.

Může nás podobná povodeň postihnout i dnes?

Těžko předpovídat. Obzvlášť při současné změně klimatu. Jeden extrém střídá druhý, přičemž klimatická změna je oba prohlubuje. Zcela nepochybně nám hrozí bleskové povodně. Také se může sejít několik faktorů: krajina bude nasycená vodou. Nebo zamrzlá. Ještě do toho začne tát sníh. To vše například v místech, kde se průtoky potkávají a tím i sčítají. A neštěstí je na světě.

Co si dále přečtete:
Kdyby voda přišla dnes, byli bychom připraveni?
Lze povodně předpovědět?Jak lze kraj či region účinně ochránit?

Lze povodně předvídat?

To je spíše otázka na předpovědní službu, klimatology. Ten pokrok v je samozřejmě obrovský. S mnohem větší přesností umí předpovědět očekávané srážky, včetně toho, jak ovlivní odtokové poměry. Jsou schopní velmi dobře predikovat, jaké odtokové poměry v jaké části území budou. Máme rovněž velmi přesné digitální modely terénu, které včas informují, jaké oblasti mohou být povodní zasaženy. Ovšem bleskové povodně, jejichž riziko se zvyšuje s extrémními výkyvy počasí, lze určit velmi těžce.

Kdyby voda přišla dnes, byli bychom připraveni?

Absolutní ochrana neexistuje. Nicméně škody by byly mnohem menší a ztráty na životech doufám žádné. V podstatě okamžitě po povodních se totiž začala stavět rozsáhlá protipovodňová opatření. A staví se dodnes. Je to nekonečná práce.

Pětadvacet let a staví se dodnes?

Ano, je to náročná etapa. Do povodní v devadesátém sedmém panovala mylná představa, že povodně jsou jen otázkou kapacity koryt. Jenže průtok živlu tehdy kapacitu stokrát přesahoval. Důležité je, že se změnily také technologie, systém krizového řízení, předpovědních modelů, legislativa. A také informovanost. V územních plánech se nyní nachází takzvaná záplavová území. Veřejnost je bohužel vnímá jako způsob, jakým znehodnocovat majetek. Ale jde pouze o informaci vlastníkům pozemků, že je v dané lokalitě mohou povodně ohrozit.

Povodně 1997:

Zdroj: Youtube

To jste myslel tím, že lidé zapomínají?

Přesně tak. Přijde mi, že vůči přírodě ztrácí respekt. Přírodní nivy jsou vnímané jako levné stavební pozemky, dostatek kvalitní vody jako samozřejmost. Leč ona to samozřejmost není. Ostatně polovina obyvatel republiky nemá přístup ke kvalitní podzemní vodě. Je odkázaná na vodu z nádrží nebo nadjezí. Bohužel se k vodě nechováme příliš ohleduplně. Přitom je jen jedna a žít se bez ní nedá. Je potřeba si uvědomit, že cokoli doma vyléváme, musí někdo jiný vyčistit. Občas na nás lidé nevěřícně kroutí hlavou, co že to povídáme, že vody je dost a teče doma z kohoutku. Jenže to je přesně ta voda, která v krajině chybí.

Co si dále přečtete:
Jaká největší protipovodňová opatření na jihu Moravy vznikla?
Jaké druhy protipovodňových opatření existují?

Měla již vystavěná protipovodňová opatření šanci prokázat svůj účel?

Směr, kterým jsme se vydali, se ukázal jako správný. Málokdo ví, že v letech 2006 a 2010 u nás byly povodně další. Jejich průtok se blížil stoleté vodě. Naštěstí již ale byla vystavěna potřebná protipovodňová opatření, díky nimž živel nezpůsobil takové škody. Namysli mám například zodolnění a navýšení hrázových systému ve Veselí nad Moravou, opatření Moravský Písek, Hodonín, Uherské Hradiště a další. Města díky nim byla chráněná.

Bude vůbec někdy hotovo?

Ochrana nikdy nemůže být absolutní. Povodně zkrátka neodstraníme. Jen zmírňujeme dopady. Protipovodňová opatření se tudíž budou budovat neustále. Máme tady pořád řadu měst, kde se nepodařilo vypořádat pozemky. A když už je návrh nějaké stavby připravený, vždycky se najde někdo, kdo má jinou představu a začne jej napadat.

Hlavní výtky vůči protipovodňovým opatřením bývají, že jsou zbytečně předimenzovaná…

Nejsou předimenzovaná, nýbrž udělaná tak, aby zvládla i tu nejhorší možnou variantu. A je to tak správně, neboť představa, že se povodně nemohou opakovat, je možná uklidňující a příjemná, ale zcela mylná. Naši otcové a dědové před desítkami let počítali s tím, že může nastat dlouhodobé sucho při spotřebě vody tři sta litrů na osobu na den. Systémy naprosto předimenzovali, jelikož máme spotřebu pod sto litrů na osobu a den. Jen díky tomu se můžeme neustále rozvíjet, přičemž nehrozí nedostatek pitné vody. S protipovodňovými opatření to je stejné. Je lepší být na nejhorší připraven, než potom překvapen.

Voda napáchala v červenci 1997 v Přerově značné škody
Povodeň 1997 den po dni: Bylo 30. července a tisíce domů byly na odpis

Jaká největší protipovodňová opatření na jihu Moravy vznikla?

Těch staveb je neuvěřitelně mnoho. Příklady mohou být již zmíněná opatření ve Veselí nad Moravou, Hodoníně nebo Moravském Písku. Zmínit ještě mohu třeba zodolnění hráze Vranov, opatření v Opatovicích nebo Boskovicích. Aktuálně pracujeme na protipovodňových opatřeních na Olšavě nebo v Letovicích,

Jaké druhy protipovodňových opatření existují?

Vždy upřednostňuje protipovodňová opatření v krajině. To je například kultivace menších vodních toků, zachování jejich přirozené linie, optimální skladba lesů, vhodní volba zemědělské činnosti a další. Jenže tato opatření jsou náročná na majetková vypořádání, neboť se rozkládají na velkém území, nejen kolem řeky. Pak tu jsou technická protipovodňová opatření, která se nachází přímo na vodních tocích. Mezi řadíme například stavbu ochranných hrází. Nejúčinnější je samozřejmě kombinace obojího. Byť hospodaření v krajině upřednostňujeme, sama o sobě nestačí.