Na základních školách na Vysočině přišlo k zápisu téměř pět a půl tisíce budoucích prvňáků. K tomu také 315 ukrajinských dětí. „U ukrajinských prvňáčků je ale třeba si uvědomit, že od zápisu uplynul nějaký čas. Kolik dětí skutečně do škol nastoupí, budeme vědět až v během prvních týdnů školní docházky. Očekáváme, že počty se budou měnit, neboť některé rodiny se během prázdnin vracely do domovské země, některé přirozeně změnily adresu a přestěhovaly se do jiného regionu,“ upozornil krajský radní pro oblast školství Jan Břížďala.
Pokud by se však počty neměnily, znamenalo by to, že každá první třída bude mít v průměru jedno až dvě ukrajinské děti. „Prvňáků máme letos padesát. Mezi nimi jedno dítě z Ukrajiny. Další jsou samozřejmě v jiných ročnících. Nepředpokládám ale, že by měly ve výuce vzniknout nějaké problémy. Vesměs k nám mají přijít žáci, kteří k nám nastoupili už na jaře. Ti už trochu česky umí,“ vylíčil ředitel základní školy Bartuškova v Třebíči Leoš Šeda.
Nejvíce ukrajinských dětí bude na základních školách na Jihlavsku, a to téměř čtyři sta. Následuje s počtem skoro tří set ukrajinských dětí Žďársko. Školy v ostatních okresech jich přivítají dvě stě až dvě stě padesát. Do mateřských škol v kraji nastoupí 339 ukrajinských nejmenších a střední školy přivítají 137 puberťáků.
Každé šesté dítě…
I v letošním školním roce pak pokračuje trend odkladů. Za posledních deset let totiž množství dětí s odkladem vrostlo o téměř polovinu. V České republice tak odklad má každé šesté dítě. Vysočinské ratolesti se však trendu vesměs vymykají, přičemž rodiče o odklad pro své dítě žádají méně často než ve zbytku republiky. „Letos je sice méně odkladů než v loňském roce, ale v dlouhodobém hledisku je ten trend zcela zjevný," doplnil Šeda.
Výjimkou jsou Třebíčsko a Pelhřimovsko, kde o rok později do školy půjde devatenáct, respektive sedmnáct procent dětí. To znamená téměř každé páté, potažmo každé šesté dítě. „Ano, rodiče v posledních letech častěji přistupují k odkladu. Je to dáno tím, že existuje mnohem větší povědomí o náročnosti výuky a rodiče chtějí, aby jejich dítě prospívalo. Také nesmíme opomenout, že rostou počty dětí s ADHD. Zároveň jde dopředu lékařská věda, čili doktoři jsou schopní zachránit stále menší a nevyvinutější děti. Takové dítě se pak zpočátku rozvíjí o něco pomaleji a nabere určité zpoždění. Pak jsou tu záležitosti jako stěhování, cestování, rozvody. Faktorů je mnoho,“ vysvětlil ředitel brněnské pedagogicko-psychologické poradny Lukáš Mikulášek.
Zároveň však upozornil, že rozhodnutí je ve finále na rodičích. „Odklad se odvíjí od výsledků vyšetření školní zralosti. To se skládá ze zralosti emocionální, intelektové, sociální. Důležitý je samozřejmě také zdravotní stav dítěte, perspektiva čtení, psaní, zrakového a sluchového rozlišování a test pravorukosti či levorukosti. Nicméně rozhodnutí je na rodičích. Odklad lze pouze doporučit a rodiče jej mohou či nemusí respektovat,“ doplnila dětská psycholožka Marie Vignatiová.
Nejvíce prvňáčků v přepočtu na tisíc obyvatel zasedne do lavic na Jihlavsku, a to 11,3. Naopak nejméně – 10,4 – na Brodsku.
V celkovém součtu přivítají ve školách největší počet prvňáků na Žďársku, kde se školou povinnými stane přes třináct set dětí. Překvapivě až na druhém místě končí s množstvím 1270 prvňáků Jihlavsko. Nejméně nových studentů se zapsalo do školy na Pelhřimovsku.
