Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) totiž zvažuje, že pokud to bude mít smysl, v této lokalitě opět otevře uranový důl.

„Tato věc je bolestivá i pro Polnou a okolní vesnice. Australané, kteří tu před několika lety chtěli těžit, se divili, že nikdo nechce jejich peníze, které by přitekly do obecního rozpočtu. Lidé se bojí úniku radonu do ovzduší a dalšího znečištění životního prostředí. A to nemluvím o osudech dělníků dolu, kteří umřeli na rakovinu," okomentovala situaci Eva Šušková, která v Brzkově pracuje.

Její slova potvrdil před obchodem i starší muž. „Australské plány jsme zastavili, ale pokud chce těžbu obnovit stát, těžko proti tomu něco naděláme. Prostě se ti nahoře rozhodnou a nás se nikdo ptát nebude. Těžbu uranu už jsme jednou zažili. Tamhle na kopci bývala obrovská halda hlušiny a jsme rádi, že je to všechno pryč," uvedl muž, který chtěl zůstat v anonymitě.

Plány MPO zatím nechtějí komentovat ani starostové dotčených obcí. „Žádné oficiální stanovisko jsem neobdržel, nikdo se zatím s námi o tom nebavil, proto k tomu nemám moc co říct. Je ale jasné, že lidé s tím souhlasit nebudou," uvedl starosta Brzkova Petr Pometlo. Polenský starosta Jindřich Skočdopole se včera k celé záležitosti nechtěl vyjadřovat vůbec.

Nevýhodná těžba?

MPO nyní nechá prostřednictvím státního podniku DIAMO, který provádí těžbu uranu v Dolní Rožínce na Žďársku, zpracovat studii o proveditelnosti otvírky ložiska Brzkov a Horní Věžnice. Podle ministerstva bude ve studii zohledněna jak potřeba uranu v energetice, tak i ochrana přírody. Z dokumentů MPO dále vyplývá, že ze všech zvažovaných lokalit po celé České republice má nejblíže k otevření uranového dolu právě ta v okolí Brzkova.

S plány MPO nesouhlasí ani sdružení Calla, které upozorňuje nejen na negativní dopad na životní prostředí. „Na ložiscích u Brzkova je dle ministerstva celkem 3 100 tun uranu to je pouhých pět let provozu jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Průzkumná šachta v Brzkově je zasypána a zaplavena vodou.

Ruda ke zpracování se má vozit do Dolní Rožínky, kde je ale kapacitně nedostačující odkaliště," informoval Edvard Sequens z Cally. „Investice do přípravy těžby a na rekonstrukci odkaliště nemá státní podnik DIAMO vlastní prostředky. Případná obnova uranových dolů se tak státu hodně prodraží, a nebude zrovna moc ekonomicky výhodná," zhodnotil aktivista Sequens.

Dnes už uranový důl z 80. let připomíná jen oplocený areál s památníkem na dolování a autobusová zastávka s názvem Brzkov, uranové doly.