Deník si s Tomášem za pomoci jeho sestry Denisy, která mu otázky tlumočila, popovídal o tom, jak se k soutěži vlastně dostal i odkdy je neslyšící.

O jakou soutěž se jednalo a co jsi přesně vyhrál?

Jednalo se o patnáctý ročník světové soutěže krále a královny krásy neslyšících. Titul Mister World vyhrál kamarád z Kolumbie a titul Mister Europe já.

Kdo tě do soutěže přihlásil?

Kamarád Jakub mě přemluvil, abych to zkusil. Tak jsem se do toho pustil a oni mě do soutěže vybrali.

Jak celá soutěž probíhala?

Soutěž probíhala vlastně jako tradiční soutěž Miss, jen s tím rozdílem, že jsme při tom měli tlumočníky do znakové řeči, kteří nám, obecenstvu a moderátorům překládali.

Měl jsi trému?

Co se týče trémy, tak ta byla, ale očekával jsem to horší.

Které disciplíny tě nejvíce bavily?

Užil jsem si promenádu v plavkách, ale více mě bavila přehlídka národních krojů. Měl jsem na sobě kroj středověkého jihlavského perkmistra.

Jak ses na soutěž připravoval?

Mám rád sport, takže jsem si upravil životosprávu a přidal na fyzické přípravě.

Když vyhlásili tvoje jméno, jak ses cítil?

Zprvu jsem si vůbec neuvědomil, že právě číslo čtrnáct jsem já.

Co bude následovat teď? Otevřely se ti nějak nové možnosti?

To zatím nevím, je to moc brzy.

Jsi neslyšící od narození?

Narodil jsem se jako slyšící, ale v roce a půl jsem onemocněl zánětem mozkových blan.

Jaké máš koníčky? Co tě baví?

Mým největším koníčkem je pro mě sport. Hraji fotbal za slyšící a též malou kopanou. Také jsem členem reprezentace neslyšících České republiky a těsně před zmiňovanou soutěží jsem se vrátil z Mistrovství Evropy ve fotbale v Hannoveru. Také mám rád běh, minulý rok jsme si vyzkoušel Jihlavský půlmaraton.

Pomáhal ti někdo s přípravou na soutěž?

Mé velké díky patří rodině, kamarádům. A jestli můžu touto cestou poděkovat také Věrce Mikulcové a Janě Paulátové za kondiční přípravu, Zdeňku Bednářovi za styling, za pomoc výběru kroje Milanu „Medvědovi" Kolářovi a paní Františce Novákové – tlumočnici.