Studie zaměřená na historii bramborářství na Vysočině vyjde na více než 196 tisíc korun. „Při rozsahu studie je to optimální cena,“ zhodnotil investici náměstek hejtmana pro oblast ekonomiky a majetku Martin Kukla (ANO).

Materiál zmonitoruje první zmínky o pěstování brambor a následný vývoj v regionu včetně historických obchodních praktik. Brambory z Vysočiny se totiž prodávaly mimo jiné do velkých měst, do Prahy i do Vídně. Materiál také porovná klimatické a půdní podmínky Vysočiny s jinými regiony v Česku i v Evropě.

Vysočina hraje v pěstování brambor důležitou roli. „Jedna třetina domácí produkce pochází z Vysočiny,“ uvedl náměstek hejtmana Pavel Franěk. „Zcela zásadní je v kraji produkce brambor konzumních pro uskladnění a bramborové sadby,“ dodal předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlan, který o vypracování studie požádal.

Informace budou prezentovány na podzim letošního roku u příležitosti bramborářských dnů v Havlíčkově Brodě. Studie bude předložena mimo jiné také Agrární komoře ČR a Zemědělskému svazu ČR. Měla by pomoci v dalším vyjednávání na ministerstvu zemědělství.

„V současné době máme dlouholetou historii pěstování brambor, ale nemáme žádnou podporu vývozu, jak tomu historicky bylo,“ dodal Kukla k současnému stavu. Dovoz konzumních brambor dosáhl vrcholu v roce 2015, kdy byl přes 180 000 tun. Od té doby kontinuálně klesá, stále je však podstatně vyšší než před deseti lety – v roce 2008 byl zhruba sedmdesát tisíc tun, což je suverénně nejnižší hodnota za poslední dekádu. Naopak vývoz stále klesá, nyní se pohybuje kolem dvaceti tisíc tun.

Cílem projektu je podpořit prodej a připomenout široké veřejnosti kvalitu regionálních potravin. Brambory z Vysočiny mají zejména specifickou kvalitu a senzorické vlastnosti. Nemusí se pro ně do supermarketů, lze nakoupovat u soukromých zemědělců. Studii vypracuje Výzkumný ústav bramborářský, který disponuje potřebným archivem a zkušenostmi svých zaměstnanců v oboru.