Volba padla právě na sestry Vanesku a Izabelku Wittkovy, které vyrůstají samy s tatínkem a nemají to vůbec lehké. Jejich maminka loni na podzim podlehla zhoubnému nádoru mozku. A aby toho nebylo málo, mladší Izabelka se už nějaký čas potýká s vážnými zdravotními problémy. Holčička navštěvující školku prodělala leukémii, trápí ji epilepsie, musí brát léky.

Sestry ze Stonařova kolo dostaly před několika dny jako dárek pod stromeček. Za svůj výjimečný čin byla na konci listopadu oceněna i Adélka. Stala se Mladým hrdinou, tento titul uděluje Česká pojišťovna. Odměny se dočkal také organizátor triatlonového závodu Tomáš Slavata, který Adélku nominoval. Získal za to patnáct tisíc korun na podporu svých aktivit, celou částku ovšem přenechal rodině Wittkových. Tím ale příběh nekončí, Wittkovi a Vetýškovi shodně mluví o tom, že by se rádi dál vídali a zůstali v kontaktu. A třeba spolu zašli na zmiňované závody, které je vlastně spojily.

„Rozhodnutí kolo věnovat bylo téměř automatické a padlo již u rybníka Roštejn, bezprostředně po závodě. Mluvili jsme s Tomášem Slavatou, zda by nevěděl o někom, kdo by měl z kola radost. Doporučil nám, ať najdeme někoho z regionu, aby kolo zůstalo v místě konání triatlonu. Jelikož mě dost zasáhl osud rodiny ze Stonařova, o kterém psali vloni v Telčských listech, tak jsem zkusila kontaktovat místostarostu Stonařova, aby se zeptal tatínka, zda neplánuje k Vánocům pořídit kolo. A slovo dalo slovo a teď v listopadu jsme kolo mohli s radostí darovat,“ popisuje cestu, jak se kolo do Stonařova dostalo, Markéta Vetýšková.

To, že by se dcera mohla stát Mladým hrdinou, rodina vůbec nečekala. Se vší skromností pak Markéta Vetýšková dodává, že oni sami na tom všem mají pouze malý podíl. „Po přečtení dalších příběhů nám přijde, že Adélčin čin nebyl zas až tak velký. Ale zase máme moc dobrý pocit a je nám dobře na duši, že jsme se takto rozhodli. Pokud má kdokoliv možnost nějak pomoci, ať to udělá, ten pocit stojí za to,“ vzkazuje ostatním Vetýšková.

Rodina z Telče udělala to nejlepší, co mohla. Z dárků měli ve Stonařově minulý týden velkou radost. Nouze nebyla ani o překvapení. Tatínek Roman totiž do poslední chvíle netušil, že kromě kola dostanou i peníze. „Část těchto peněz chci věnovat na charitativní účely. Například u nás ve Stonařově je teď sbírka pro řidiče autobusu Jindřicha, který při nehodě přišel o nohu. Kolo je větší, bude na něm jezdit starší Vaneska, ta si ho moc užije. Třeba si i zazávodí na akci v Telči,“ říká Roman Wittek. Rodina ale prý po všech špatných zážitcích neplánuje moc dopředu. Izabelka má občas epileptické záchvaty, stále je sledovaná na onkologii i neurologii.

Podle Tomáše Slavaty tento příběh dvou rodin z Jihlavska dokazuje, že akce s charitativníma podtextem mají smysl. „Snažím se děti motivovat k takovému chování. Děti vidí, že se mohou něčeho vzdát, a i tak o nic nepřijdou, spíš něco jiného získají. To je v době postavené na materialismu a v době, kdy jsou děti ovlivněné děním na sociálních sítích, velmi důležité,“ vysvětluje Tomáš Slavata s tím, že na venkově lidská solidarita a pospolitost stále funguje, naopak v Praze už se takové chování vytrácí, tam každý jede sám za sebe.