„Zpočátku jsme z toho měli obavu, ale kluci ukázali, že to jde zvládat,“ říká na adresu studentů ředitel telčského gymnázia a střední odborné školy Stanislav Máca. Chlapci a jedna dívka studují zaměření sportovní management a trenérství v rámci oboru ekonomika a podnikání.

Hokejová akademie sdružuje nadějné hráče z republiky i ze zahraničí, nicméně nejde jen o dovednosti na ledové ploše. „Musíme zvládat hokej i školu. Kdo měl čtyřku, ten měl problémy,“ potvrdil jeden ze studentů Jan Radosta. Špatný prospěch vede k tomu, že hráč má omezené tréninkové a herní možnosti, dokud si známky nezlepší.

Vybrat si školu, kde má student výrazný prostor pro hokej, může být výhoda. Ne ale proti všem. „ My stíháme školu krásně. Ale ostatní kluci, co znám, do školy nechodí v podstatě vůbec a mají individuální plány,“ porovnal Radosta. Někteří hokejisté navíc studují v Telči na gymnáziu. Ti jsou ale ve složitější situaci, protože nemají podle tréninku upravený rozvrh.

Mladí hokejisté ze sportovní třídy mají v pondělí a ve středu dvě hodiny dopoledne trénink v rámci vyučování, další příprava na ledě už probíhá mimo školní rámec. „Minimální počet hodin, který musí mít studenti na střední škole, je 32 týdně,“ podotkl ředitel. Projekt funguje tři roky, už zanedlouho se tak při státní maturitě ukáže, na jaké úrovni je vzdělání u hokejistů.

Co se týká hokejových dovedností, ty jdou u hráčů prudce nahoru. „Když jsem sem přišel, byl jsem na chvostě, hrál jsem první ligu a ještě mezi posledními lajnami. Za dva roky jsem se propracoval mezi první dvě lajny v extralize,“ zhodnotil slovenský útočník Lukáš Gergel. Navíc dostal šanci i v seniorském hokeji a zahrál si druhou ligu mužů za Žďár nad Sázavou, podobně jako jeho spolužáci.

Někteří studenti již dokonce nastupují v profesionálních seniorských týmech Dukly Jihlava a Benátek nad Jizerou, jiní mají podepsané smlouvy s extraligovými týmy Spartou Praha nebo Riderou Vítkovice. „Náš hokejový program není tak úplně o týmu, ale priorita je vychovávat hráče, jednotlivce. Rozvíjíme dispozice jednotlivých hráčů tak, aby o ně byl zájem na trhu,“ vysvětlil zakladatel hokejové akademie Jaromír Pytlík.

„Spolupracujeme s více kluby, snažíme se využít jakýkoliv tým, aby měli kluci možnost hrát co nejčastěji. Máme tu hráče, kteří odehrají včetně reprezentace devadesát utkání za sezonu, to může být až trojnásobek standardní klubové scény,“ dodal Pytlík. Na druhou stranu se chlapci nedostanou příliš často domů, zápasy se většinou hrají o víkendech a tak je běžnější, že jezdí rodiče během týdne do Telče za svými potomky.

O správnosti kroků Jaromíra Pytlíka svědčí fakt, že deset hráčů z akademie obléklo reprezentační dres, jeho syn byl nedávno v šestnácti letech draftován do nejvyšší juniorské ligy v Kanadě. „Mnoho věcí v akademii děláme podobně jako v Americe nebo v Kanadě. Neřekl bych, že máme o moc jiný trénink, než hráči hráči v nejvyšších světových soutěžích včetně NHL. Sledujeme trendy a tréninky těch nejlepších a jedna věc je odlišná. Tam z hráčů jen sálá sebevědomí, to těm českým chybí,“ porovnal.

Nejde proto jen o to, že v posilovně akademie jsou přístroje, které využívají američtí atleti ve sprintu, lavice pro posilování nohou, na které trénovala rychlobruslařka Ireen Wüstová nebo elektrická balanční deska. Všechno není ani to, že hokejisté mají také ty nejlepší podmínky pro studium, ubytování, speciální sportovní jídelníček a od deseti hodin večer jsou bez telefonu. Nelze totiž opomíjet také psychiku mladých talentů. „Pracujeme s nimi, aby z nich byli nejen dobří hokejisté, ale hlavně dobří lidé,“ uzavřel Pytlík.