Svůj údiv neskrýval při čtvrteční vernisáži například jihlavský radní Daniel Škarka (Fórum Jihlava). „Překvapila mě krása a věrohodnost výtvorů, upřímně jsem to nečekal,“ přiznal a dodal, že jeho snažení o práci s hlínou před dvaceti lety nedopadlo nejlépe. „Výsledek mé práce byla neforemná placka,“ vzpomněl.

Podobnou zkušenost má i ředitel Domova ve Zboží Josef Procházka. Z jeho pokusu o květináč vznikla elipsa, kterou radši nikomu neukazuje. „Klienti z toho měli radost, protože to nedosahovalo takové úrovni jako jejich díla,“ usmál se při vernisáži. Do zoologické zahrady pak neputovaly všechny sochy zvířat, které vznikly. „Máme tady 27 zvířat a vybírali jsme taková, která jsou v zoo v Jihlavě. Na dílně máme i jiná, třeba brontosaura,“ dodal ředitel.

Modely si se zájmem prohlédl i ředitel jihlavské ZOO Jan Vašák a také on ocenil jejich věrohodnost. „Rozeznám i druhy. Poznám, jaký je to pásovec a jaký nosorožec,“ řekl. Poté dostal od Domova ve Zboží dárek, ručně vyrobený obraz s logem jihlavské zoo. „Naše logo se mi líbí, pár čarami uděláte zvíře, které lze rozlišit minimálně do rodu – je to samice chocholatého gibona s mládětem,“ pobavil ředitel.

Handicapovaní dojíždí denně do dílny Volšové ruce v Tisu, jejich výrobky je pak možné si také zakoupit. Každé ze zvířat vznikalo přibližně měsíc dle rychlosti vysychání hlíny, průběžně se tak pracovalo na třech až čtyřech sochách. „Používají se tři barvy hlíny, které se dají kombinovat. Je to podobné práci s plastelínou,“ poodhalil mistr dílny Jaromír Dubský.

Popsal také vznik jednotlivých výtvorů. „Vždy jsem vytiskl fotografie a kluci si řekli, jaká zvířata chtějí dělat. Je to kolektivní práce, ale s každým dalším zvířetem potřebují klienti stále méně pomoci,“ prozradil. Kromě toho dělají v dílně také další dekorace jako květináče nebo reliéfy, místo glazury se ale používá skelná drť.

Po vernisáži dostali zájemci možnost zkusit si něco ze šamotové hlíny vyrobit. Instruktory jim byli tři klienti, kteří před zraky ostatních vyrobili lucernu a květináč. Předtím ale ještě s pohnutím v hlase poděkovali veřejně řediteli Domova ve Zboží za možnost vystavit své výrobky.

Nové sochy lákaly i návštěvníky, zejména pak děti. Některé z nich nechaly rodiče na sochy sahat, jiné okřikli. Nebylo to ale třeba. „Venkovní prostředí výrobkům nevadí a neublíží jim ani dotek. Lézt na ně bych ale nedoporučoval, protože jsou tam tenčí díly, které by se mohly ulomit,“ prohlásil Procházka a vzpomněl na situaci z instalace výstavy. Tehdy jedno dítě vylezlo na velblouda a převrátilo se s ním. „Naštěstí všechno dobře dopadlo, dítě i výrobek jsou v pořádku,“ ujistil ředitel Domova ve Zboží.

Vše je na prodej
Veškeré výrobky z dílny Volšové ruce se dají zakoupit. „Na webových stránkách máme katalog výrobků. Je možné si objednat i výrobek, který je zamluvený nebo na výstavě. Jsou to vždy originální díla a nebude tedy totožný, ale obdobný,“ uvedl ředitel Josef Procházka. Dodal ale, že pro klienty je často největší odměnou pochválit jim jejich práci.