U té příležitosti měl Deník možnost podívat se do výroby. Celý areál Kronospanu je obrovský. Všude je dřevo, ať už ve formě klád, pilin nebo dřevěných desek. Kamiony přitom vypadají mezi velkými halami, různými potrubími a stroji jako dětská autíčka.

Jihlavský Kronospan. Ilustrační foto.
Nejsme hluční, tvrdí jihlavský Kronospan. Výsledek kontroly zatím nikdo neviděl

Nová technologie v Kronospanu

* Kronospan využívá dřevní recyklát ve výrobě od roku 2006
* Nyní umí z recyklovaného dřeva vyrábět i OSB desky
* Cílem je, aby podíl recyklátu ve výrobě dělal až padesát procent
* Nová technologie vyšla Kronospan na sedmdesát milionů eur

V případě nové technologie vše začíná příjezdem kamionu po střechu naloženým stavebním dřevem či rozlámanými paletami. To vše vysype na dopravník. Recyklace začíná. Dřevo míří do drtiče, pak se automaticky třídí na to, které půjde do desek, a ze kterého bude dřevotříska. To už hromada dřeva prošla přes dva magnety, kde se bezpečně zbavila všech nežádoucích materiálů.

Roztřískovací stroje přitom pracují s velkými věnci osazenými ostrými noži. Ty vydrží ve výrobě kolem deseti až dvanácti hodin, pak musí na broušení. Na pohled nože nevypadají nebezpečně, realita je však prý jiná. „Doporučuji nesahat, jsou opravdu ostré,“ radí vedoucí výroby Libor Kulha, který se ujal role průvodce a poskytuje odborný komentář.

Třísky následně putují do sušárny vytápěné roštovými kotly na biomasu. V bubnu o délce pětatřicet metrů a průměru sedm metrů je prý až osm set stupňů Celsia. Obrovský je také suchý elektrofiltr, který je pod komínem.

Po válcovém třídění následuje sítové třídění . Pak už třísky směřují do haly, kde se na ně nanáší lepidlo. Následuje hala, kde je kromě tepla znatelný také parný opar. To kvůli optimální vlhkosti třísek. Třiašedesát metrů dlouhý lis tady pod tlakem zhruba 200 barů, tlak v pneumatikách bývá pro srovnání asi stokrát menší, vyrábí nekonečnou desku, kterou pila řeže na požadované rozměry.

Deska, která vyjede z lisu má teplotu kolem dvou set stupňů. Následuje její chlazení. Až pak může zamířit do skladu. Zákazníkům potom slouží ke stavbám domů, jako podklady pro zateplení nebo pro úpravy interiéru.

Pro životní prostředí

Jihlavský závod začal využívat dřevního recyklátu při výrobě desek v roce 2006. V roce 2019 bylo množství zpracovaného recyklátu čtyři sta tisíc tun. Jihlava je druhý závod na světě, kde budou využívat novou technologii. Jak uvedl ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka, v Jihlavě jsou schopní zpracovat veškerý dřevní recyklát vyprodukovaný v České republice.

Tento lístek s varováním před „nebezpečnou agresivní žebračkou“ visel před lety na dveřích před vstupem do supermarketu v centru Jihlavy.
Jihlava: agresivní žebračka je zavřená sedm let. Na svobodu se jen tak nedostane

Právě to vadilo jihlavskému magistrátu i místním. „Nikdo nechce, abychom se stali pro střední Evropu skládkou starého nábytku. Ušetřit sto měst a jedno zlikvidovat pro mě to není postup, který je správný,“ nebral si před třemi lety servítky náměstek primátorky pro životní prostředí Vít Zeman.

Následně začala jednání s vedením společnosti a nyní již náměstek Zeman dřevařský závod tak hlasitě nekritizuje. Loni na podzim uznal, že i když jsou emise povrchových částic v zákonných limitech, lidem vadí, a je potřeba dělat více pro zlepšení situace.