Nejlepším místem pro děti je rodina, proto by odložené děti neměly vyrůstat v dětských domovech, ale měly by být umístěny v pěstounské péči. Takto se dá stručně shrnout novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která platí od 1. ledna tohoto roku.

Pěstouni jsou od nového roku lépe placeni a Ministerstvo práce a sociálních věcí usiluje o profesionalizaci pěstounské péče. Plánuje proto poskytnout rodinám kvalitnější a intenzivnější služby, například kontakt s psychologem nebo sociálním pracovníkem.

Změny, které ministerstvo prosadilo, jsou ovšem terčem kritiky nejen veřejnosti, ale například i ředitelů jihlavských dětských domovů a center, v nichž některé děti vyrůstají. „Nechci být skeptická, ale podle mého názoru nejsou změny dotažené. S námi například z ministerstva chystané kroky nikdo nekonzultoval," sdělila ředitelka Dětského centra v Jihlavě Ivana Ryglová.

V jihlavském dětském centru jsou umístěné děti do tří let, které se v padesáti procentech případů vrací ke svým biologickém rodičům. Navíc tři čtvrtiny z počtu dětí v dětském centru má závažný životní postih. „Každý pěstoun by chtěl zdravé miminko a to my tady nemáme. Pro nás je moc důležité, abychom dítě nijak nepoškodili," vysvětlila Ryglová.

I autoškola je náročnější

Pěstouni podle Ryglové nyní procházejí školením, které trvá sedmdesát hodin. „To je snad i autoškola náročnější," doplnila ředitelka dětského centra, která se pozastavuje nad tím, že tak málo hodin stačí na to, aby pěstouni zvládali výchovu dětí, které například potřebují odbornou péči.

Proto je podle ní nutné, aby byla pěstounům k dispozici funkční terénní ambulantní síť. „V praxi to znamená, že by pěstouni měli mít k dispozici síť dětských psychologů, terapeutů a dalších odborníků, kteří budou pěstounům s dětmi pomáhat. Momentálně ale nejsem v situaci, kdy na to máme peníze," podotkla Ryglová.

V Norsku se dle jejích slov systém budoval dvacet let, na Slovensku prý naopak zase krachuje. „Neumím si představit, jak to bude fungovat tady. Myšlenka je dobrá, ale není to dotažené," dodala ředitelka jihlavského dětského centra.

Odmítá přitom hlasy kritiků, že jsou to z úst ředitelů pouze výmluvy k tomu, aby si udrželi pracovní místa. „Děti, o které se staráme, potřebují komplexní odbornou péči," uzavřela téma Ryglová.

Také ředitel Dětského domova se školou Radek Vovsík vidí novelu zákona s velkým otazníkem, i když se ho v jeho případě zase až tolik nedotýká. „Nás tato revoluce v pěstounské péči zcela míjí, protože máme v domově kategorii dětí, které většinou nejsou umístitelné do pěstounské péče," naráží Vovsík na fakt, že jsou v domově děti s diagnostikovanou poruchou chování.

V první řadě se novela o tom, že by děti neměly končit v ústavech, ale v náhradních rodinách, týká nejmenších dětí. Ty ve Vovsíkově domově nejsou. „U nás jsou děti od dvanácti let výše," vypočítal ředitel Dětského domova se školou.

Také podle jeho názoru není novela příliš promyšlená. „Síť pěstounských rodin není vytvořená. Touto cestou bych tedy šel až v případě, že bude funkční síť existovat," vyjádřil svůj názor Vovsík. Teprve až se budou dětské domovy vyprazdňovat, tak by jejich činnost začal omezovat. „Rozhodně ne naopak," doplnil Vovsík.

V Česku žije v ústavech skoro deset tisíc dětí. Většinou ze sociálních důvodů. Situaci má změnit novela, která chce zabránit tomu, aby děti končily v ústavech jen kvůli finančním potížím rodičů. A když už nebude jiná cesta, neměl by na řadu přijít dětský domov, ale pěstounská péče.