Je běžnou součástí života lidstva po celou jeho historii a v dnešní době například pro archeology znamená téměř poklad. Jedná se o odpad. I z dávných skládek se totiž dnes při historickém bádání dá odhalit, co k životu naši předkové používali, i to, co jedli. Tehdy i dnes bylo otázkou, kam s ním? Tedy jak s odpadem naložit. Soudobé důmyslně organizované nakládání s odpadem však něco stojí. V obcích jsou ceny za svoz komunálního odpadu různé a rozmezí výše poplatků se v jednotlivých sídlech pohybuje ve stokorunách. Stejně jako v čase rostou poplatky za svoz odpadu, vzrůstá i jeho množství. Optimistické je alespoň to, že každým rokem lidé odpad třídí více než rok předchozí.

V Jihlavě lidé ročně zaplatí za svoz odpadu v základní sazbě sedm set korun za osobu, ale třeba v Třebíči je to 648 korun a v Pelhřimově 620 korun za osobu a rok. Přestože radnice vybírají poplatky, musí místní samosprávy na nakládání s odpady k těmto částkám vybraným od poplatníků přidávat ještě značné sumy z obecních rozpočtů.

Poplatek za osobu totiž rozhodně nestačí na celý proces zacházení s odpady. „V odpadovém hospodářství je zahrnuto veškeré nakládání se všemi odpady," podotkla Jitka Teichmanová z Ekonomického odboru Magistrátu města Jihlavy. Ročně jde na odpadové hospodářství z rozpočtu města k poplatku za svoz odpadu na jednoho Jihlavana ještě částka v řádu stokorun. Loni město „doplácelo" na jednoho obyvatele přibližně sedm set korun.

Pokuta až 50 tisíc

S poplatky za svoz odpadu souvisí také to, že se hledají cesty, jak zamezit, aby poctiví obyvatelé obcí nedopláceli na ty, kteří se poplatkům za odpad vyhýbají.

Jihlavský magistrát proto přistoupil k tomu, že hradit poplatek za svoz odpadu mají povinnost i majitelé nemovitostí, kteří své byty nebo domy pronajímají, a to i tehdy, když tam nájemci nemají hlášený trvalý pobyt. „Úřad nyní bude provádět kontroly, v případě nesplnění této povinnosti je možné poplatníkovi uložit i pokutu do výše padesáti tisíc korun," řekla Deníku už minulý týden Miluše Šmardová, pracovnice ekonomického odboru magistrátu.

A že je za co platit, vypovídají čísla. Lidé ročně vyprodukují poměrně značné množství odpadu. Za rok 2011 vzniklo na celé Vysočině přibližně 229 tisíc tun komunálního odpadu, o rok dříve to bylo necelých 215 tisíc tun. Pokud by se to přepočetlo na jednotlivce, pak by to znamenalo, že každý obyvatel Vysočiny v roce 2011 za sebou zanechal celkem 448 kilogramů odpadu, o rok dříve to bylo přibližně 418 kilogramů na hlavu. A to jsou v těchto číslech zahrnuty pouze odpady vzniklé hlavně v domácnostech. To znamená, že další kvanta odpadů vznikají například v průmyslu.

Potěšitelné je to, že alespoň postupně vzrůstá poměr tříděného odpadu k odpadu směsnému. Například Jihlavané loni vytřídili 970 tun papíru, 413 tun plastů, 260 tun směsného skla, 298 tun čirého skla a 71 tun kovů.

Tento odpad se pak ještě v Jihlavě dotřiďuje. „Třídění papíru a plastů provádí společnost ASMJ na třídicí lince v Hruškových Dvorech. Z papíru jsou odstraněny viditelné rozměrné nečistoty, jako třeba umyvadla, kovy a tak dále, a papír je následně slisovaný do balíků a určen k expedici," popsal Martin Málek, mluvčí Služeb města Jihlavy, které jsou ve vysočinské metropoli dominantní společností svážející komunální odpad vyprodukovaný domácnostmi.

„U plastů dochází k ručnímu třídění na více než deset druhů plastů, které jsou opět lisovány do balíků a expedovány odběratelům," pokračoval mluvčí. „Sklo vozíme na překladiště v areálu skládky Henčov, jakmile je skla na kamion, tak se předává odběrateli, který ho odveze do skláren," přiblížil ještě Málek.

Čtvrtina vytříděna

Když se sečtou vytříděné odpady za celou Vysočinu, jsou to desítky tun. „V roce 2011 bylo na území kraje dle evidence vyseparováno 39 091 tun spotřebitelských obalů, dále 11 707 tun papíru, 4 610 tun skla a 3 942 tun plastů," poskytla údaje mluvčí vysočinského krajského úřadu Eva Neuwirthová. Co se týká množství vytříděných odpadů, bylo to předloni necelých 25 procent ze všeho odpadu. Jak Neuwirthová dodala, i tak to znamená nárůst třídění oproti předchozím letům.

Přestože množství vytříděného odpadu vzrůstá, skládky odpadů se pomalu, ale jistě zaplňují. Hledají se proto řešení, jak co nejvíce zmenšit objem odpadů, které je nutné na skládky ukládat. Jednou z takových možností je i vybudování takzvaných spaloven. Ty sice odpad spálí, ale i tak zbude nepatrné množství popela, které je nutné někam uložit.

„Zákaz skládkování, tolik zmiňovaný v médiích, totiž neznamená uzavření skládek. Ten znamená pouze to, že odpady z černých popelnic musí projít nějakou úpravou na vyšším stupni hierarchie nakládání s odpady a až zbytek po této úpravě může skončit na skládce," poznamenal Málek.

„Skládky musí v nějaké podobě fungovat i dále, je potřeba likvidovat druhy odpadů, které nelze recyklovat nebo energeticky využít. A hlavně, pokud by bylo postaveno zařízení na energetické využití odpadů (lidově řečeno spalovna poznámka redakce), tak je potřeba existence dostatečných kapacit pro ukládání strusky, které toto zařízení byť v daleko menším množství vyprodukuje při spalování odpadů," podotkl mluvčí Služeb města Jihlavy Martin Málek.