Letos na Nový rok to bylo podesáté, kdy mohli Jihlavané na nebi sledovat ohňostroj. A také naposledy. Už letos však měla radnice požadavek, aby nebyla pyrotechnika tolik hlučná. „Absolutně tichý ohňostroj je z technického hlediska nesmysl. To je jako kdybych se chtěl koupat a nechtěl se namočit,“ reagoval autor ohňostroje Leo Válek. Eliminoval ale nejhlučnější projevy ohňostroje, jako jsou dělobuchy nebo hvízdání a pískání.

Radní pro kulturu Silvie Čermáková (Žijeme Jihlavou) pak vysvětlila, že ohňostroj na Silvestra už není netradiční podívanou, proto je zbytečné, aby za něj město utrácelo. Uvažuje se o komponované laserové show, videomappingu a dalších formách atraktivních efektů. To bude zřejmě dražší než ohňostroj. „Býval za padesát až šedesát tisíc. Problém byl akorát s tím, že nám lidé nevěřili. Říkali, že to muselo být dražší,“ prozradil Válek. Je si však vědom, že vždy budou lidé, podle kterých by se daly peníze investovat jinak a lépe.

Podle něj je zvláštní, že ohňostroj v centru vedení města zrušilo, ale pyrotechnika odpalovaná ze zahrad a na periferii mu nevadí. Řešením by podle něj bylo povolit vyhláškou ohňostroje jen několik hodin v roce, porušení zákazu by pak měla městská policie pokutovat. Vedení Jihlavy se i tomuto problému chce do budoucna věnovat. „Někteří představitelé města mají k nadměrnému používání pyrotechniky před Silvestrem vážné výhrady,“ řekl mluvčí radnice Radovan Daněk. Dalším krokem by mělo podle Válka být dostat z trhu nebezpečnou pyrotechniku jako dělobuchy nebo lampióny štěstí.

Jinde ohňostroj zůstává. Prozatím

Řadu let je ohňostroj součástí novoročních oslav také v Třebíči, oslavy vyjdou na padesát tisíc. Lidem se líbí, a tak se o změně prozatím neuvažuje. „Stížnosti na hluk v souvislosti s novoročním ohňostrojem jsou v řádu jednotek, mnohonásobně převažují kladné reakce Třebíčanů,“ potvrdila mluvčí radnice Irini Martakidisová.

Žďár nad Sázavou pak dal za novoroční oslavy osmdesát tisíc korun, jen ohňostroj vyšel na třicet tisíc. I tam byl letos méně hlučný, údajně o čtyřicet až padesát procent. Reakce na sociálních sítích byly smíšené a tak se o budoucnosti ohňostroje ještě jedná. „V nejbližších letech ale ještě bude,“ ujistil mluvčí Matěj Papáček.

Další dvě okresní města, Havlíčkův Brod a Pelhřimov, novoroční oslavy nepořádají.

Některé radnice šly cestou kompromisu a tak občany požádaly, aby odpalování pyrotechniky probíhalo během posledního dne roku pouze v předem vymezeném čase, například od šesti do sedmi hodin večer a pak hodinu okolo Silvestrovské půlnoci.

Zájem o pyrotechniku klesá, zvířata se bojí

Že se zájem o zábavní pyrotechniku snižuje pociťují i prodejci. Václav Krupička prodávající tento sortiment i na Vysočině klesající prodeje přisuzuje mimo jiné hlasitým odpůrcům ohňostrojů. „Těchto hlasů je málo, ale jsou slyšet. Ačkoliv je stále více lidí, kteří ohňostroje mají rádi. Ti se však samozřejmě moc neozývají,“ řekl Krupička. „V sortimentu máme i takzvané tišší ohňostroje, ale zájem o ně je stejný, jak v letech minulých,“ dodal.

Krupička poukázal také na situaci v Praze, která letos naplánovala videomapping a tak ohňostroj uspořádal jeden ze spolků, který vybral od Pražanů peníze. „Žádné promítání obrázků nenahradí ohňostroj. To je tradice,“ míní Válek.

Novoroční ohňostroje zvládají obtížně zvířata, například psi. Z důvodu vyvinutého sluchu totiž zvukové efekty vnímají mnohem silněji než lidé. „V případě, že se pes bojí střelby nebo hluku, je možné výcvikem jeho strach trochu zmírnit, ale nikoli úplně odstranit,“ uvedl Pavel Kolařík z psího hotelu Čeko v Havlíčkově Brodě. Dobré je prý se psovi v době ohňostroje věnovat a odvést tak jeho pozornost.

Podobně jako psí hotel Čeko je v klidné lokalitě i Stanice Pavlov, na Brodsku, kde zachraňují volně žijící živočichy. „Pro zvířata v zimním období je klid velmi důležitý. Během krátkých zimních dnů musí nashromáždit dostatek potravy, aby byla schopna přečkat mrazivou noc. Neustálé rušení a stresování jim v tom samozřejmě nepomáhá,“ prohlásil ředitel stanice Zbyšek Karafiát s tím, že se o Silvestru často střílí už od setmění a to, co přijde o půlnoci, se často vymyká zdravému rozumu. „Ve zmatku pak mnoho zvířat chce uniknout do bezpečí a naráží do překážek, případně přímo hynou na stres,“ poodhalil reakci mazlíčků.