Jak jste se nakazil virem HIV vy?

Stalo se to před 20 lety při nechráněném pohlavním styku s mým partnerem.

Partner tehdy nevěděl, že je nemocný?

Ne, on sám to nevěděl. A byl přitom v pokročilém stadiu onemocnění. Přišlo se na to později, když měl zápal plic a nezabíraly mu už v pořadí druhá antibiotika. Vzali mu odběry a zjistili přítomnost viru HIV.

A vy jste si pak asi okamžitě nechal udělat testy také.
Ano a ty mi vyšly také pozitivní.

Váš kolega Martin Hornych během konference na jihlavské radnici říkal, že nejhorší období člověk prožije potom, co se dozví, že je HIV pozitivní. Jak se vám žije s nemocí?
Teď se mi osobně daří dobře, imunitní systém mám docela silný.

Musíte brát nějaké prášky nebo někam dojíždět?
Chodím pravidelně čtyřikrát do roka na imunologii a pět let beru léky, které posilují organismus a prodlužují život.

Když srovnáte léčbu dnešní a léčbu před patnácti dvaceti lety, je tam posun?
To určitě je a veliký. Dřív nastávala úmrtí lidí s AIDS v daleko kratší době než dnes. Nemocný člověk, pokud nyní dodržuje všechno, jak má, se může dožít kvalitního věku.

Zeptám se vás i na záležitost prevence. Co říkáte na to, že v okresních městech nejsou centra, která by se věnovala testování na HIV a pomáhala nemocným?
Center je málo. Také ale vidíme, že kvůli nižším dotacím ze státního rozpočtu – například ve srovnání s obdobím před deseti lety – se netiskne tolik dokumentů. Dříve byly alespoň nějaké spoty v televizi, všude možně byly vylepené plakáty, teď je propagace hodně málo.