Prior "zdobí" náměstí už čtyřicet let

Dominantou jihlavského Masarykova náměstí je už čtyřicet let kontroverzní obchodní dům Prior, někdejší výkladní skříň socialismu.

Před několika lety se změnil název budovy na Obchodní dům Jihlava, místní ale stále používají dřívější název Prior. Jeho vzhled je diskutovaným tématem ve městě celé roky.

Budova Prioru je jednou z dominant Jihlavy. Pro řadu lidí jde o kontroverzní stavbu.
40 let kontroverzního Prioru v Jihlavě: brambora ve šperkovnici, ozdoba suvenýrů

Jako brambora ve šperkovnici vypadá Prior na jihlavském náměstí podle herce Jiřího Bartošky. Řekl to při návštěvě Jihlavy v létě 2020 a v nadsázce dodal, že Prior koupí a nechá zbourat.

To by ale podle městského architekta Aleše Stuchlíka nic neřešilo. „Má tam být volný prostor, který v místě historicky nebyl, nebo kopie toho, co tam stálo předtím, nebo bychom dělali soutěž na nový špalíček,“ zeptal se Stuchlík v rozhovoru pro Deník před pár lety.

Zdroj: Adéla Poláčková

Náměstek primátora Radek Popelka v minulosti uvedl, že by si v centru města dokázal představit moderní, živé obchodní centrum lákající zákazníky k návštěvě. Podobou a vůbec samotnou existencí Prioru se zabývají i mnohé návrhy, které řeší budoucí podobu Masarykova náměstí, jednoho z největších v republice.

K vzhledu Prioru se pro Deník vyjádřil také Jan Hamáček, ředitel správy nemovitostí společnosti Le cygne sportif, která Prior vlastní. Technické vybavení podle něj prošlo modernizací, další úpravy uvnitř budovy nyní plánované nejsou. Ze zvažované obnovy nátěru sešlo, nedošlo totiž ke shodě s úřady. „Existují různé návrhy studií na úpravu Obchodního domu Jihlava, ale často nerespektují umístění ve svahu,“ pokrčil loni rameny Hamáček.

Nádraží Jihlava – město změní tvář

To je ale škaredé nádraží, řekl tehdejší premiér v demisi Andrej Babiš, když v létě 2018 navštívil jihlavské městské vlakové nádraží. Od té doby se na místě nezměnilo nic, i když se při zmiňované návštěvě premiéra mluvilo o tom, že v lokalitě do pěti let vyroste Centrální dopravní terminál.

Lokalita u městského vlakového nádraží se za rok začne měnit, bude tam Centrální dopravní terminál.
VIDEO: U městského nádraží budou modré zóny od září. Na necelý rok

Příští rok se situace změní. Zatímco magistrát se v lokalitě dnešního vlakového nádraží Jihlava – město postará o napojení budoucího přestupního uzlu na okolní ulice, zlepšení veřejného prostoru a v další etapě vybuduje autobusové nádraží, Správa železnic postaví novou výpravní budovu, nástupiště a kolejiště.

Zdroj: Deník/Pavlína Gálová

Mluvčí Správy železnic Ondřej Šrámek Deníku potvrdil, že začátek prací bude nejdříve v roce 2025.

„Počítáme s novými nástupišti a novým podchodem umožňujícím bezbariérový přístup na všechna nástupiště, propojením stanice s připravovaným centrálním dopravním terminálem, méně odstavných a nakládkových kolejí,“ vyjmenoval mluvčí změny s tím, že v lokalitě by vše mohlo být hotové do konce roku 2027.

Demolici nádražní budovy z roku 1887 těžce nesl například Richard Cila. „Šest let jsem se snažil prohlásit výpravní budovu kulturní památkou, bohužel se to nepodařilo. Město Jihlava totiž řeklo, že se musí zdemolovat, aby nebránila stavbě nové výpravní budovy, jejíž vzhled zatím není známý,“ řekl Cila na jaře 2022.

Ačkoliv široká veřejnost vnímá starou výpravní budovu jako nevzhlednou, Cila byl přesvědčen o jejím využití. Demolici budovy pak dal do kontextu záchrany jiných stejně starých budov na náměstí.

Bývalou poštu ve Stonařově trápí plíseň

Zelená až černá plíseň do výšky až tří metrů je v budově bývalé pošty v centru Stonařova. Budova z osmnáctého století hned vedle frekventované cesty z Jihlavy na Znojmo byla před pár lety prohlášena za památku, její stav ale není dobrý.

Původně byla v rovině s okolními cestami, to se ale postupem let změnilo. Budova je nyní hluboko pod úrovní zejména sousední silnice na Třešť a okolního terénu.

Navíc při některé z oprav silnice v minulosti došlo k zaslepení systému drenáží, který odváděl vlhkost. „Teď nemá voda kudy odcházet a tlačí se do obvodových zdí,“ vysvětlil starosta Ivan Šulc.

Vše by bylo řešitelné komplexní rekonstrukci, městys na ni ale nemá peníze. Oprava by vyšla na desítky milionů korun. „Už při procesu zpamátňování se nám obecně vždy dostane ujištění, že si požádáme o dotaci. To je takové zaklínadlo, ale ta realita je skutečně jiná, bývá to čtyřicet, padesát procent a někdy není dotační program vůbec vyhlášený,“ uvedl Ivan Šulc na možnost získat spolufinancování.

Zdroj: Deník/Martin Singr

Hlava městyse navíc očekává, že památky budou jednou z prvních oblastí, kde bude stát šetřit. „Ono to tak nebolí, když to chátralo tři sta let, tak to bude chátrat dál,“ glosoval situaci.

Národní památkový ústav v Telči pak nabídl pomoc projektantovi při hledání závad na stavbě a způsobu jejich odstranění. „Ne vždy je nutné dělat rozsáhlá a drahá opatření, někdy může být důvod zcela banální,“ vzkázali památkáři.

Je ale důležité mít představu nového funkčního využití objektu. V případě staré pošty architektura stavby vychází z účelu, ke kterému byla postavená. Jiné využití bude složité, není však nemožné.