Před šestasedmdesáti lety nacisté zlikvidovali takzvaný cikánský rodinný tábor v Osvětimi-Březince. V plynových komorách koncentračního tábora tehdy zavraždili 2 898 Romů a Sintů. Podle některých studií však mohl být počet obětí ještě vyšší.
Rasově čistý stát
Za druhé světové války nacistické Německo Romy a Židy definovalo jako nepřátele „rasově čistého státu“. Obě skupiny byly postiženy stejnou politikou a perzekucemi, které vyvrcholily jejich téměř totálním vyhlazením v zemích okupovaných nacisty. Odhady počtu obětí z řad Romů se pohybují od dvou set dvaceti tisíc do půl druhého milionu. Měla to být čtvrtina až polovina předválečné romské populace.
Masové hroby v lese
Během sedmnácti měsíců existence zmíněného cikánského rodinného tábora v něm skončilo třiadvacet tisíc žen, mužů a dětí. Přibližně jednadvacet tisíc romských a sintských vězeňkyň a vězňů v táboře zahynulo. Další Romy nacisté zavraždili v koncentračních táborech především v Chełmnu, Treblince, Majdanku, Sobibóru a Bełżcu. „Jiní, jejichž počet se jen těžko odhaduje, byli postříleni a pohřbeni do masových hrobů v lese,“ připomenul mluvčí Daněk.
Za druhé světové války zahynulo téměř devadesát procent českých a moravských Romů. Z asi šest a půl tisíce protektorátních Romů jich téměř pět tisíc odjelo transporty do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, vrátilo se jich jen 583.
Romské vlajky vyvěšují některé úřady a instituce včetně jihlavské radnice také 8. dubna, kdy je Mezinárodní den Romů.
