Dosud mělo tuto agendu na starosti Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Na Vysočině bude třeba mezi více než stovku zařízení rozdělit asi 400 milionů korun. Zřejmě největší změny v této souvislosti nakonec čeká samotný krajský úřad. Poskytovatelé sociálních služeb jsou v klidu, dokonce očekávají, že půjde o změnu k lepšímu.

Změna se týká například i Domova důchodců ve Ždírci u Jihlavy, kde pobývají kromě seniorů také lidé, kteří trpí Alzheimerovou chorobou. Podle ředitelky domova Martiny Matějkové k žádným velkým změnám nedošlo. „Nepřibyla žádná administrativa navíc. Už jsme na kraj poslali výkazy za minulý rok a výhled na letošní rok, takže očekáváme, že potřebné peníze opět dostaneme," potvrdila ředitelka ždíreckého domova seniorů Matějková.

Problémy nečeká ani David Chlupáček, ředitel Azylového domu pro muže Jihlava. „Zatím se nás to nedotklo, až do září letošního roku čerpáme finance z jednoho krajského projektu. Zatím tedy nevíme, zda bude novinka složitější nebo jednodušší, ale předpokládám, že by to měla být změna k lepšímu. Přeci jenom se navzájem známe," myslí si ředitel Chlupáček.

Kraj Vysočina změnu vítá také. „Finanční zdroje se přesouvají na tu úroveň veřejné správy, kde je ze zákona i odpovědnost za plánování a rozvoj sociálních služeb. Problémem je, že objem prostředků je schvalován Poslaneckou sněmovnou z roku na rok a nemáme záruku, že nedojde k poklesu těchto prostředků," sdělil Jiří Bína, vedoucí Oddělení sociálních služeb Krajského úřadu Kraje Vysočina.

Zatím není oficiální rozhodnutí, ale kraj odhaduje, že bude rozdělovat přes 400 milionů korun poskytnutých z rozpočtu MPSV. To totiž dosud peníze rozdělovalo. V Kraji Vysočina se bude opatření týkat 120 zařízení, které poskytují okolo 290 sociálních služeb.

Krajský úřad navýšil kvůli této nové agendě počet pracovních míst o tři. „Toto opatření zahrnuje i zvýšení rozsahu kontrolní činnosti oproti minulosti," poznamenal Bína s tím, že síť sociálních služeb se přímo v souvislosti s přechodem financování na kraj pro tento rok měnit nebude.

Peníze budou použity na širokou škálu sociálních služeb, ale nejvýraznější podíl mají domovy pro seniory, pečovatelské služby, pobytové služby a denní stacionáře pro klienty s mentálním postižením. Zastoupeny jsou i služby pro mládež a rodiny s dětmi ohrožené sociálním vyloučením. „Přechod financování z MPSV na kraje není důvodem k existenčním obavám. V některých případech mohou poklesnout dotace pro konkrétní sociální službu, pokud bude svými nákladovými, výkonovými nebo příjmovými parametry vybočovat ze srovnání s obdobnými sociálními službami," dodal Bína.