„Kasárna Pístov by mohly být objektem využitelným pro výstavbu jednotek teritoriálních sil v kraji a vzhledem k dané lokaci i pro zabezpečení plnění úkolů Armády ČR v rámci schopností poskytování služeb hostitelské země aliančním jednotkám,“ řekla pro Deník mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.

Pístovský areál, který byl v minulosti základnou vzdušné obrany státu a využívalo jej například raketové vojsko, leží na dohled od vojenského areálu v Rančířově. Tam obvykle zastavuje konvoj projíždějící přes republiku. Na začátku roku 2022 se tam v devíti dnech vystřídaly stovky vojáků a techniky. Kapacita tehdy byla 350 lidí.

Otázky, kolik vojáků by v Pístově bylo a zda by tam působili nastálo, jsou zatím předčasné. „Zatím o využití areálu s městem stále jednáme, tedy nelze být konkrétní,“ řekla mluvčí. Prozradila však, že by v rámci využitelnosti areálu menší část personálu v areálu sloužila trvale a větší část, složená z vojáků v aktivní záloze, jen dočasně.

Pervitin. Ilustrační foto.
Pervitin za tisíc korun. Jihlavský dealer zásoboval Vysočinu z Prahy

Návrat vojáků by mohl mít na město pozitivní ekonomický dopad. Lídr opoziční SPD Petr Paul však odmítá, aby se město vzdalo vlastnického práva a nemělo možnost ovlivnit dětí v areálu. „Neradi bychom viděli, aby tu byly trvale umístěny cizí vojenské jednotky,“ řekl. Jeho spolustraník Richard Schleis vyjádřil obavu, že s působením armády bude Jihlava legitimním cílem pro nepřátelský útok.

To koaliční zastupitel Zdeněk Faltus označil za zbabělou rétoriku. „Cílem jsme byli a zůstali. S ohledem na průmysl, který tady je, bychom byli v hledáčku okamžitě,“ přidal svůj názor koaliční Jaroslav Huňáček. Objevily se i názory, že přítomnost vojáků naopak zajistí Jihlavanům ochranu a že se nikdo o areál nepostará lépe než právě armáda.


Nahrává se anketa ...

Město se snažilo pístovský areál prodat už delší dobu. Dříve se hovořilo o tom, že by tam mohla být věznice, uvažovalo se také o závodním okruhu. Pak bylo ve hře, že by areál využíval Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina. Naposledy měly zájem energetické firmy, které tam chtěly instalovat solární panely a platit městu nižší stovky tisíc ročně za pronájem. „S tím chátrajícím areálem máme delší dobu problém, armáda by ho opravila,“ připomněl závěrem primátor Petr Ryška.

Mohlo by vás zajímat: Ikonická zřícenina na skále i moře, které zkamenělo. Poznejte obec na Vysočině

 

Zdroj: Deník/Zuzana Musilová