„Potřebovali jsme stanovit datum dvacáté konference a nevychází nám to na dvacet let, protože se datujeme k roku 1993. Tak jsme vymysleli, že budeme slavit deset tisíc dní. Je to přesně dneska, plus mínus rok okolo,“ říká se smíchem Martin Povýšil, jeden z členů jihlavského Svazu pivních turistů (SPT).

Všichni na akci jsou přátelští, téměř každý má před sebou půllitr a asi nepřekvapí, že jedna z prvních otázek při povídání s členy je, jestli mám rád pivo. Odpovídám, že jsem si po obědě dal jen nealko, protože jsem do Uhřinovic jel autem. „A právě proto my pojedeme domů až zítra,“ usměje se sympatický mladík. Následně při svém proslovu několikrát posluchače upozorní, že přeskočil řádek a na vysvětlenou dodá, že ještě před hodinou byl skoro střízlivý.

Skromný rekordman

Hlavní degustátor a předseda Svazu pivních turistů je zajímavou osobností. „Je v knize rekordů s největším počtem ochutnaných piv v republice,“ říká na jeho adresu Martin Povýšil.

„Budou lidi, kteří na tom jsou líp, ale já si to eviduji a v současné době mám 7 509 brandů ze 126 států,“ říká skromně Vlastimil Novotný, v pivním světě známý jako Moris.

Podrobně je to 4 216 českých, 278 slovenských a 3 015 zahraničních. Jaké bylo nejlepší se ale zdráhá prozradit. „To nejlepší teprve určitě přijde,“ zasměje se.

Projevy členů jsou vždy tématicky zaměřené, letos bylo téma vliv SPT na destrukci organizmu. Důvod je jednoduchý - na velkolepé oslavy totiž prý bylo požádáno o dotaci v Bruselu. Po vstřícných jednáních jeden z členů téměř vše zhatil, ale nakonec vše dopadlo dobře a milionům z Evropské unie nestálo nic v cestě, popisuje smyšlený komický příběh Martin Povýšil a závěrem vysvětluje, že podmínkou od byrokratů bylo sestavit odborný elaborát na výše zmíněné téma.

Proslovy jsou podnětné, často doprovázené nijak neskrývaným smíchem publika. Jeden z řečníků vysvětluje, že je důležité pít sudý počet piv. Však se také říká „do druhé nohy“. On jakožto abstinent nebyl poučen, pil lichý počet piv a od té doby kulhá. „Chybělo mi vyrovnání množství alkoholu v obou nohách navzájem. V jedné bylo alkoholu vždy méně a naopak v druhé o naprosto stejný díl více,“ vysvětluje. Na stejný téma prý bude mít zanedlouho přednášku také v Londýně.

Jiný řečník zase říká, že si nic nepamatuje a tak je nedeformován. Publikum se dočká i příběhu, jak jeden z členů kdysi jezdil s manželkou na kole, pak začal vařit pivo a nyní kupuje pivařské ročenky, klidně i v angličtině. „Varuji vás před přítomností v této skupince,“ říká v nadsázce. Další člen pak popisuje anonymní osobu. Všichni ví, že jde o předsedu klubu, ten se přitom jen směje. Pohodová nálada je tu cítit na každém kroku.

Během proslovu se pak Martin Povýšil rozhodne, že udělá dětem radost a dá jim balonky, které zatím slavnostně zdobí zeď kulturního domu. Nabízí je i dospělým. „Tobě ne, ty jsi šmelinář,“ zastavuje kamaráda ještě dříve, než on stačí prozradit, že by balonky prodával za deset korun. K večeru pak na akci přijíždí další přátelé piva, někteří do té doby už odjeli, nicméně akci si užívají až do neděle naprosto všichni.