„Už v srpnu nabídneme spotřebitelům náš Novoříšský klášterní ležák. Bude to poctivé pivo plzeňského typu," říká Ladislav Pospíchal, který stojí spolu s rodinou za vznikem nového pivovaru v Hladově na Jihlavsku.

Zcela nový provoz vzniká poblíž mezinárodní silnice Jihlava Znojmo Vídeň a má ambice výrazně promluvit do situace na trhu s pivem. „Počáteční roční kapacita bude kolem pěti tisíc hektolitrů piva, výhledově by to mohlo být až osmáct tisíc hektolitrů," řekl Pospíchal. „Jednáme s restauracemi, v Jihlavě připravujeme vlastní pivotéku, odběratele máme domluvené i v Rakousku," doplnil Pospíchal.

Export se daří i největšímu pivovaru v kraji humpoleckému Bernardu. Humpolečtí se již před léty rozhodli, že se nebudou podbízet cenou, ale budou značku budovat jako prémiovou. V loňském roce uvařil pivovar v centru města rekordních 265 tisíc hektolitrů piva, letošní výhled je ještě o patnáct procent vyšší. Letos třeba firma za třicet milionů rozšířila o pětinu kapacitu kvasných nádrží.

Bernard se jako jeden z prvních velkých výrobců pustil také do speciálů, obvykle vyhrazených spíše minipivovarům. Už tradiční je u Bernarda nabídka kvasnicových piv. „Je ale třeba rozlišovat mezi nefiltrovanými a kvasnicovými pivy. Nefiltrované se stáčí přímo do sudu, kvasnicové se filtruje a přidávají se do něj nové živé kvasnice," vysvětlil mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Pod hlavičkou Pivovarů Lobkovicz před časem pookřál i pivovar v Jihlavě. Ke své vlajkové lodi, jedenáctistupňovému ležáku Ježek, a dalším zavedeným pivům přidal před měsícem i polotmavý speciál Perkmistr. „Je to odkaz na historii dolování stříbra v Jihlavě. Stupňovitost 12,40 navíc vystihuje fakt, že v roce 1240 začala nejslavnější éra jihlavského dolování," popsal sládek Richard Procházka.

Více piva vyrábí každým rokem i nejmenší ze čtyř historicky zavedených velkých pivovarů v kraji pelhřimovský Poutník. Ten si oproti konkurenci po většinu roku vystačí jen s výčepním pivem a dvanáctkou. Ležák Poutník se totiž mnohde stal hitem a například v Brně se dostal na pozici jednoho z nejčastěji čepovaných piv. „Na Moravě, a zejména v Brně, je pivo Poutník stále více žádané," potvrdil Miroslav Kerouš, ředitel družstva DUP, které pivovar vlastní.

Přestože velké pivovary přicházejí i se specialitami, většinu neobvyklých piv najdou konzumenti v nabídce minipivovarů. Jen za uplynulý rok se jejich počet v zemi zvýšil o více než čtvrtinu na na necelé tři stovky.

„Ukazuje se , že ačkoli je podíl minipivovarů na celkové produkci piva jen asi půl druhého procenta, v přímé konkurenci chuti a zájmu spotřebitelů minipivovary jasně vítězí," říká Michal Pyšík z minipivovaru Richard v Račíně na Žďársku.

Spolu s pivovarem v Centru Eden v Bystřici nad Pernštejnem je Richard nejmladším minipivovarem v kraji. První pivo uvařili v Račíně letos v lednu, nyní už mají patnáct odběratelů. „Mohlo by jich být i více, ale je mnoho hospod, které jsou v područí velkých pivovarů," dodal Pyšík.

Dalším z velmi mladých minipovovarů je rodinný pivovar Heřman z Vladislavi na Třebíčsku. „Ohlasy konzumentů jsou velmi kladné. Fungujeme rok a dodáváme do hospod třeba i v Jihlavě a v Třebíči," řekl spolumajitel Petr Heřman.

Naopak jedním z průkopníků vaření piva v malém je Milan Kozlíček, který začal v Horních Dubenkách na Jihlavsku vařit před deseti lety. „Nemůžeme si dovolit jakékoli kompromisy, za kvalitu piva odpovídám jen já sám. Vyrábíme klasickým postupem z bavorského sladu a českého chmele za dodržení bavorského zákona o čistotě piva," vysvětlil Kozlíček.

Podle Martina Povýšila, který provozuje minipivovar Ruprenz v Uhřínovicích na Jihlavsku, je v poslední době mezi novými pivovarníky stále více byznysmenů. „Pivovary rostou jako houby po dešti. Dříve to byla srdeční záležitost, nyní jde víc o zisk. Lidé, kteří stavěli vloni bioplynky a předloni solární elektrárny, si nyní kupují pivovary," soudí.

Sám Povýšil se k registrovanému minipivovaru propracoval po letech vaření v kuchyni. Kromě piva jej svým způsobem proslavil i unikátní pivní automat, díky němuž se před časem dostal i na stránky novin v zámoří či na jižní polokouli.

Podle Milana Kopačky, provozovatele pivovárku Kokeš v Kamenici nad Lipou, potřebují lidé čas, aby si na speciality zvykli. Stejně tak je důležitá stálá kvalita. „Náš pivovárek je malinký a rukodělný, ale chystáme modernizaci varny. Podstatné ale bude, aby to naši věrní konzumenti pokud možno nepoznali," říká.

Všichni provozovatelé minipivovarů se shodují, že jejich konzumenti chtějí mít z piva zážitek. Mnozí proto nabízejí také možnost podílet se na vaření piva nebo alespoň exkurze. „Naším pivovarem projde ročně asi tisíc lidí," popsal František Marek, správce majetku klášterního pivovaru v Želivě na Pelhřimovsku. Želivští řeholníci navíc chtějí desetkrát zvýšit kapacitu pivovaru a napřesrok otevřou také klášterní restauraci.

Další cestou k neobvyklým pivním zážitkům mohou být také takzvané létající pivovary. Nadšenci bez vlastní technologie si nechávají vařit pivo dle své receptury někde jinde. Například na Žďársku tak v poslední době zamířila do hospod piva Mazaný lišák, Žďárský pecivál či Zhořecký dacan. „My se ale varu osobně účastníme, takže lze říci, že pivo i sami vaříme," říká Jiří Moučka, jeden z nadšenců stojících za pivem Mazaný lišák.