Kvůli svému nezvladatelnému chování se totiž před pěti lety dostala až do jihlavského dětského domova se školou, kde svůj pobyt v pondělí zdárně ukončila.

„Budu vzpomínat na vychovatele, pana ředitele a na lidi, kteří se mi tady snažili vždycky pomáhat, i když jsem to tak zpočátku nevnímala," začala své vyprávění Markéta, která se do Jihlavy dostala na sklonku deváté třídy.

„Nechodila jsem do školy, nevracela jsem se domů, byla jsem protivná a nezvladatelná," nastínila mladá dáma příčinu toho, proč skončila v ústavní výchově. Zprvu byla dva měsíce na dobrovolné výchovné péči v Kelči, odkud ale utekla. Poté se dostala do diagnostického ústavu v Brně a poté byla zařazena do Jihlavy, kde strávila posledních pět let života. „V Brně se posuzovalo, kam mě dají, a volba padla na Jihlavu, i když jsem od Břeclavi. Podle mých informací se ale záměrně volí místo dále od domova, abychom neměly tendenci utíkat," zdůvodnila Markéta, proč se dostala až do Jihlavy.

Ředitel jihlavského domova Radek Vovsík nastínil, že Markéta neměla vůbec jednoduchý životní start. Maminka o Markétu nejevila zájem, tatínek byl řidičem kamionu a o svou dceru se nemohl starat, proto se jí ujali prarodiče. Ti však výchovu nezvládali, takže jim soud dívku odebral.

O to více je Vovsík pyšný na to, kam až se teď jeho svěřenka dostala. „Markéta k nám přišla s výchovnými problémy, byla u nás pět let a nyní od nás odchází jako hotová dívka, která má práci, přítele, bydlení a je v pohodě," vysvětlil s hrdostí v hlase ředitel jihlavského domova dětí.

Oporou byla mladé dívce především vychovatelka Věra Skořepová. Za začátku ovšem k sobě obtížně hledaly cestu. „Úplně první, co mě naučila, byl tón hlasu. Pořád jsem ječela a měla afektované odpovědi. Také jí vděčím za jiný pohled na svět a za to, že mě naučila hospodařit s penězi. Sice to ještě není ono, ale už se snažím nekupovat si zbytečnosti a šetřit," zamyslela se Markéta nad tím, co ji její oblíbená vychovatelka naučila.

Konec pobytu v domově ovšem neznamená, že už by se s ní mladá dáma dále nestýkala. Naopak. Markéta totiž začala v prosinci minulého roku pracovat jako prodavačka v humpoleckých lahůdkách a nově bydlí se svým přítelem v Ústí u Humpolce. Nedaleko nich žije také Skořepová. „Jak bydlíme kousek od sebe, tak jsme tam pečení vaření," směje se Markéta, která se stihla za necelé dva měsíce v práci vypracovat až na vedoucí směny.

Během svého pobytu v domově totiž získala výuční list v oboru kuchař-číšník z jihlavské Střední školy obchodu a služeb Karolíny Světlé. Pokoušela se také o nástavbové studium v Třešti, ale to raději vzdala a začala pracovat. „Když už jsme věděli, že škola nepůjde, domluvili jsme se, že nastoupí do práce, zapracuje se a teprve poté školu opustí. Kdyby prvně skončila školu a až poté si hledala práci, nemohli bychom ji v domově dále nechat," vysvětlil k pravidlům Vovsík.

Markéta si nyní s přítelem dodělává byt v Ústí a těší se na nový život. Společně se prý starají o spoustu zvířat divoká prasata, jehňata, slepice nebo bažanty. „Možná jednou přijdou těžší chvíle, ale na to nemyslím. Jsem teď spokojená a chci si život užívat," uzavřela Markéta.