Mezi ženami byly v sobotu nejrychlejší Horalki z Červeného Kostelce. Soutěžilo se také v kategorii Fun a speciální kategorii Hobby.

„Není jednoduché dát ženskou posádku dohromady. Jsme buď matky od rodin anebo chodíme do práce. Máme tedy málo času se sejít. Trénujeme maximálně dvakrát do roka,“ řekla po druhé jízdě kapitánka Horalek s tím, že vlastní loď nevlastní. Na tréninky si tak loď musí půjčovat. Někteří závodníci seděli v lodi poprvé. Jízdu si tak mohli vyzkoušet pouze dopoledne v rámci tréninkových jízd.

V Telči měly Horalki pouze dvě soupeřky. „Doufaly jsme, že přijedou Jedovaté rumělky. Bereme to tady jako přípravu a relax na další závod,“ poznamenala kapitánka Horalek. Třetí ženská posádka vznikla až na místě z žen z ostatních posádek. „Doplnily je i zájemkyně z řad diváků,“ dodal organizátor soutěže Vladimír Ehl.

„Celou půlkou těla od pasu nahoru se natáhněte s pádlem dopředu pro vodu a přitáhněte ho k sobě. Potom vytrhněte pádlo do boku z vody, ať je co nejmenší odpor, protože jinak brzdíte ostatní. Nedívejte se nikam jinam, než na ruku a rameno kolegyně před vámi. Ponořujte pádlo vždy ve stejnou chvíli jako ona,“ radil moderátor třetí ženské posádce Telčská sebranka před její první jízdou. Ta se ale moc nevydařila. Tato posádka se totiž nevešla pod minutu a tak v prvním kole byla nejpomalejší.

Celkem se jely dvě kola. Týmy si mezi sebou musely prostřídat dvě lodě, které jim organizátoři přivezli do Telče. Jedna z lodí byla červená a ta druhá měla modrou barvu. Od jedné bójky ke druhé to bylo přesně 190 metrů. „Lodě jezdily po větru, tak to měly posádky trochu jednodušší. Trasu jsme na Roštejnském rybníku vyznačily o něco kratší, než je obvyklé,“ uvedl Ehl. Proto téměř všechny posádky se vešly pod jednu minutu.

V prvním kole byla napříč kategoriemi nejrychlejší posádka s název Marná snaha z Horní Cerekve. „Nakonec také zvítězila v kategorii Hobby, což je speciální kategorie vytvořená pro závody v Telči,“ vysvětlil Ehl.

V kategorii Fun, která je nejnižší třídou amatérského závodu dračích lodí, se z poháru radovala posádka Vajgarská saň z Jindřichova Hradce. „Všichni tři vítězové dostali také krásné dračí dorty,“ řekl Ehl.

Dračí loď je otevřená kanoe s dračí hlavou na špici a dračím ocasem na zádi. V posádce mohlo být maximálně osmnáct pádlujících, minimum bylo o dva méně. V lodi musel být také kormidelník a bubeník. Jen ale některé posádky měly své bubeníka. „Naše bubenice má z nás nejsilnější hlas a dovede říct, co je potřeba, proto je skvělou bubenicí. Kormidelníka všem týmům dodal pořadatel,“ objasnila kapitánka Horalek.

„Nikdo se neutopil a panovala dobrá nálada. Doufáme, že příští rok se závod vrátí na Štěpnický rybník pod renesanční náměstí,“ tak zhodnotil sobotní závod Ehl.