Problémy podle důchodce začaly před pár lety, když krajští cestáři opravili most. „Zvedlo se dno potoka. Krajská správa silnic mi argumentuje, že most je postavený přesně podle projektu a je s rezervou na stoletou vodu. To zřejmě ano, ale já bych chtěl, aby rozebrali dno a položili ho níže,“ vysvětlil Kovaříček s tím, že občas ho počasí opravdu děsí. „Na začátku srpna pršelo tři dny v kuse, to jsem se v noci budil a sledoval potok,“ pokračoval s vyprávěním.
Snížení dna potoku ale není podle technicko-správního náměstka Krajské správy a údržby silnic Vysočiny Tomáše Mátla řešení. Musí se totiž vzít v potaz, že na most ve správě cestářů rekonstruovaný v roce 2014 navazuje most drážní, ten byl opravovaný předloni, a na něj hned řekla Jihlava. „Snižování koryta by naopak při rozvodnění řeky mohlo způsobovat snazší vzdouvání vody pod oběma mosty a ukládání sedimentu,“ vysvětlil Mátl.
Ten dále na dotaz Deníku uvedl, že nepředpokládá, že by projekt nebyl vypracovaný správně. „Veškeré práce jsme geodeticky zaměřovali, stavba byla řádně zkolaudována. Mostní otvor byl zvětšen oproti původnímu stavu,“ vysvětlil Mátl. Možnost dalších úprav by bylo potřeba projekčně prověřit.
Pokud by na jakékoliv úpravy přeci jen došlo, dno by bylo potřeba upravit také u drážního mostu, který je o pár metrů dále po proudu. „Ten má menší mostní otvor. Také není možné, aby dno pod silničním mostem bylo níž než dno pod drážním. Opět by se prostor akorát zanesl sedimentem,“ doplnil Mátl.
Správa železnic ale žádný podnět od Karla Kovaříčka neeviduje. Mluvčí Dušan Gavenda přitom uvedl, že při opravě přišla na stávající kamennou klenbu mostu nová železobetonová deska, přibyly římsy a zábradlí a sanovala se spodní vrstva. „Při opravě železničního mostu se však nijak nezasahovalo do koryta potoka,“ zdůraznil Gavenda. Připomněl, že hladina Příseckého potoka je přímo závislá na hladině řeky Jihlava, do které se kousek za mostem vlévá. „Jakmile se zvedne hladina Jihlavy, zvedá se i hladina v potoce – to žádné úpravy dna ovlivnit nemohou,“ konstatoval.
Problémy však Kovaříček nevidí pouze v mostech. Koryto potoka dále proti proudu je totiž zarostlé a správce, kterým jsou Lesy ČR, neplánují v lokalitě žádné úpravy. „Kdyby to vysekali a vybagrovali, na pěkných pár let by to situaci vyřešilo,“ tvrdil Kovaříček a ukazoval na fotografie, jak potok vypadal před pěti lety. Je na nich jasně vidět, že voda byla podstatně vzdálenější od domů na břehu. Podle něj nyní také hůře odtéká voda ze silničního příkopu.
Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová potvrdila, že záležitost řešili v roce 2021. Tehdejší závěr byl, že průtočná kapacita je dostatečná a v korytě nejsou žádné překážky ani jiné závady vyžadující zásah. „Hloubka koryta je pevně daná stabilizačním pasem silničního mostu a odbagrováním by se nic nezměnilo,“ usoudila Jouklová. Podle ní by bylo řešením naopak navýšit cestu u potoka, o které by se musel postarat městys Luka nad Jihlavou, pod které Předboř spadá. „Vzhledem ke stávajícím vjezdům do objektů napojujících se na cestu nevím, jestli by mohlo být navýšení cesty provedeno. O doporučení navýšení cesty jsem neměl informace a nejdříve si musím vše podrobně nastudovat a zvážit možnosti,“ reagoval starosta Luk Martin Dvořák.
Podle Kovaříčka by pomohlo, kdyby podnik Lesy ČR vysekal a vybagroval zarostlé koryto potoka.
Kovaříček byl nespokojený už předloni, tehdy situaci vyřešilo vedení Luk nad Jihlavou. Pracovníci služeb městyse koryto vyčistili. Situace je ale nyní podstatně horší než dva roky zpátky. „Rád bych poukázal na nebezpečí povodní. Poslední povodeň byla v Lukách v roce 1988, kdy se rozvodnil Kozlovský potok, i před tím jsem varoval na toto riziko. Ale tady se vždy čeká, až se něco stane,“ dodal na závěr Kovaříček.
Současné vedení městyse, které na radnici usedlo po loňských volbách, o situaci nevědělo. „Na zanesené koryto vodního toku se nyní zaměříme, vyzveme správce, kterým jsou Lesy ČR, k nápravě a případně bychom to vyřešili prostřednictvím technického úseku městyse,“ nastínil další postup Dvořák.