Obyvatel už bývalo i dvakrát tolik. „V roce 1869 měl Větrný Jeníkov spolu s osadou Velešov dle tehdejšího sčítání lidu celkem 1234 obyvatel. Od té doby počet lidí postupně klesal. Ještě v roce 1890 zde žilo 1119 obyvatel, pak už se k tisícovce nikdy nepřiblížil,“ potvrzuje Libuše Stejskalová, která v městysi roky dělala kronikářku. O historii má dosud přehled jako nikdo jiný.

Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Zdroj: Deník

Větrný Jeníkov byl v druhé polovině devatenáctého století významnějším městečkem. „Byl centrem panství, sídlem vrchnosti, což samo o sobě přinášelo mnoho pracovních příležitostí a obživu lidem různých profesí a různého postavení a lidé se odtud příliš nestěhovali,“ vzpomněla bývalá kronikářka. Na zámku tehdy žila rodině hraběte Rumerskircha. Po roce 1890 odešla hraběcí rodina a lidé se začali stěhovat do měst, do Jihlavy i do Vídně. Tam se přeci jen žilo snadněji, městy opustily i všechny židovské obchodnické rodiny.

Ilustrační foto
Na Jihlavsku si nelze vyzvednout nové doklady, úřady řeší biometrickou revoluci

Další úbytek obyvatel přišel během první světové války, kdy se rodilo velmi málo dětí. Největší úbytek však zaznamenal Jeníkov záhy po skončení druhé světové války, kdy se z městečka vystěhovalo do tehdy vylidněných Sudet 228 lidí. „Jeníkov měl koncem roku 1945 pouhých 580 obyvatel,“ doplnila Libuše Stejskalová s tím, že na podobných počtech se držel až do roku 1990.

Vyššímu počtu obyvatel nepomohlo budování školy, obchodu, kulturního domu, zdravotního střediska ani blízkost dálnice. Její stavba pak městys a okolí ovlivnila spíše negativně. “Přes Větrný Jeníkov denně projížděla těžká nákladní auta s kamenem, štěrkem a ostatním stavebním materiálem z lomu na Bílém Kameni ke staveništi dálnice. Tím se zničily již tak nekvalitní silnice a na jejich opravu jsme čekali hodně dlouho,“ připomněla Libuše Stejskalová.

Proč se počet obyvatel v druhé polovině dvacátého století stagnoval si netroufá soudit. „Příčiny nízkého počtu obyvatel v éře socialismu nelze jednoznačně pojmenovat, zřejmě šlo o souběh několika faktorů,“ uvažuje někdejší kronikářka a s nadějí hledí k budoucí výstavbě rodinných domků v lokalitě Pod Zámkem. Šestadvacet parcel může počet obyvatel čistě matematicky zvýšit i o stovku.