„Ve srovnání s předchozími lety došlo k mírnému zvýšení počtu příslušníků aktivní zálohy,“ potvrdil Martin Šír z Krajského vojenského velitelství v Jihlavě. Přesto ale v jednotce stále scházejí lidé pro zajištění některých funkcí. „V pěších četách chybí zejména starší střelci nebo kulometníci, ve velitelské četě ženijní specialisté i některé funkce spojovacích odborností. V četě logistického zabezpečení zase scházejí mechanici a starší mechanici,“ přiblížil Šír.

Vysočinští záložáci spolupracují s profesionálními vojáky, mají součinnost s 22. základnou vrtulníkového letectva Sedlec-Vícenice u Náměště nad Oslavou a s 44. lehkým motorizovaným praporem z Jindřichova Hradce. Mezi jejich úkoly patří například střežení důležitých objektů v kraji v době ohrožení státu, ale také zabezpečení různých akcí či záchranné práce při živelních pohromách či likvidaci jejich následků. Třicítka členů aktivní zálohy kupříkladu pomáhala při odstraňování škod po záplavách v Moravskoslezském kraji v červnu roku 2009.

ZARUČUJÍ VLÁDNÍ OPATŘENÍ DOSTATEČNOU OBRANYSCHOPNOST ČESKÉ REPUBLIKY?
Nové bezpečnostní hrozby přiměly Sobotkův kabinet, aby zastavil snižování výdajů na obranu. Trend se otočil. Rozpočet ministerstva obrany každoročně roste zhruba o deset procent. Podle ministra Martina Stropnického bylo kvůli tomu možné konečně zahájit modernizaci ozbrojených sil. Opozice však namítá, že výdaje na investice do armády de facto klesají. HDP státu totiž roste rychleji, než je spojencům slíbovaný růst rozpočtu rezortu. Kritici rovněž tvrdí, že ministerstvo obrany ani neví, jak peníze účelně investovat. Armáda sice získala nové vojáky, těm ale chybí výzbroj a vojenská technika.

29%

Na Vysočině na čtvrtou otázku volebního auditu Deníku odpovídalo celkem 57 respondentů. Jen 29 procent z nich je přesvědčeno, že vládní opatření zaručují dostatečnou obranyschopnost našeho státu. Celých 71 procent odpovídajících je opačného názoru a míní, že opatření vlády obranyschop-nost nezajišťují. Devět z dotázaných osobností na tuto otázku nedokázalo jednoznačně odpovědět, či uvedlo, že tuto problematiku nedokáže posoudit.

Vstup do aktivní zálohy kromě nadšení zahrnuje i absolvování základní vojenské služby, případně předchozí službu v Armádě ČR, anebo zvládnutí šestitýdenního kurzu ve Vojenské akademii Vyškov. Nutná je rovněž beztrestnost a dobrý zdravotní stav – stejně jako u profesionálních vojáků. V průběhu cvičení mají záložáci status profesionálních vojáků a jejich činnost je zároveň finančně ohodnocena. „Vojákovi v aktivní záloze, který absolvoval v kalendářním roce minimálně jedno pravidelné vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení, vzniká právo na poskytnutí odměny ve výši 18 tisíc ročně,“ sdělil Martin Šír. Studující záložák mladší 26 let věku má navíc nárok na dalších šest tisíc ročně coby motivační odměnu.V předchozích letech se vysočinští záložáci kromě pravidelného vojenského výcviku angažovali i při dalších akcích. Šlo například o práce při rekonstrukci rodného domu Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích, kde byla v roce 2013 otevřená trvalá expozice Vojenského historického ústavu Praha. V roce 2009 a 2010 někteří členové zálohy zorganizovali nácvik technik přežití v zimní přírodě Vysočiny pro veřejnost, v letech 2010-2015 se konal zimní padesátikilometrový orientační noční Pamětní pochod Charkov – Sokolovo. Závod byl určen jak pro veřejnost, tak pro členy ozbrojených jednotek, klubů vojenské historie i další zájemce.

Zaměstnavatel musí svého zaměstnance-člena aktivní zálohy na cvičení uvolnit, přičemž ušlou mzdu vojákovi v průměru refunduje vojenský správní úřad. Zkrátka po loňské změně legislativy nepřijde ani zaměstnavatel, protože má podle zákona o službě vojáků z roku 2016 nárok na finanční podporu. Tím se částečně eliminuje předchozí nelibost zaměstnavatelů pouštět své pracovníky na vojenská cvičení, což tito dříve většinou řešili tak, že si na ně vybírali dovolenou, anebo aktivní zálohu právě z tohoto důvodu opustili.

Z odpovědí panelistů

ZARUČUJÍ VLÁDNÍ OPATŘENÍ DOSTATEČNOU OBRANYSCHOPNOST ČESKÉ REPUBLIKY?

Martin Šikula, 38 let, učitel, kronikář a historik, Bohuňov: Ne. Můžeme vést sáhodlouhé diskuse o smyslu NATO, ale závazky se mají plnit. Nejenom proto. Jde přece hlavně o připravenost k případné ochraně naší vlasti, vláda by měla vydávat na obranu cílená dvě procenta hrubého domácího produktu, a nikoliv vést jen politické proklamace, kdy se tak stane.

Martin Málek, 49 let, mluvčí Služeb města Jihlavy a moderátor: Ne, věřme, že nás vojenský pakt NATO ochrání, případně že nepříteli tak nějak v duchu dobrého vojáka Švejka vysvětlíme, že jsme schopni se s kýmkoliv po dobrém a rozumně domluvit. Ale ruku na srdce, některá vojenská tech-nika je tak bojeschopná, že by ani nevyjela. Tím však na druhou stranu vůbec nesnižuji odbornost a profesionalitu našich vojáků, zejména těch v zahraničních misích.

Jiří Čáslavský, zastupitel města, Havlíčkův Brod: Ne, dvacet třicet tisíc žoldáků je nedostatečnou zárukou. Branná povinnost existuje, zbývá tedy ještě zavést povinný vojenský výcvik.