Málokoho by napadlo, že v modré budově u křižovatky Znojemské a Brtnické ulice sídlí firma, jejíž díly pak jsou na podvozcích největších letadel světa. „Až nepředstavitelně velkých,“ říká Komanec a přidává k dobru historku, jak kolega na pozvánce na firemní akci fotomontáží „zaparkoval“ na dvůr firmy Boeing. Někteří lidé pak litovali, že se nepřišli podívat, vůbec si neuvědomovali, že takové letadlo by potřebovalo několikanásobně větší plochu.

Jihlavan je přitom jednou z mála českých firem v oboru. „Náš hlavní byznys je hydraulika a specificky letecká hydraulika. Na tu jsou vysoké nároky oproti například hydraulice pro zemědělské stroje. Tu ale také děláme, pro Zetor nebo Tatru,“ popisuje Komanec, zatímco scházíme po schodech dolů do výrobní haly.

Pes v útulku - Ilustrační foto
Pes, který utekl od nehody na D1 u Jihlavy, už je v bezpečí. Našel ho majitel

V Jihlavanu se snaží mít ucelený výrobní řetězec, veškeré povrchové úpravy, montáže, testování a certifikace si dělá firma sama, má i vlastní vývoj. „Může přijít zákazník a říct, jaký potřebuje podvozek letadla. My mu ho vymyslíme, nakreslíme, certifikujeme a vyrobíme. Druhá možnost je vyrábět podle dodaných výkresů,“ přibližuje ředitel, jak pracují jeho kolegové.

Díly pro letecký průmysl přitom mají toleranci v tisícinách milimetrů. „Samozřejmě, jak u čeho, záleží i na kvalitách povrchů. Jsou tam speciální procesy typu chromování, kde nám dělá trochu problémy evropská regulace. Chystáme masivní investice do téhle oblasti, nejtěžší je sladit požadavky zákazníků. Evropský Airbus a americký Boeing mají malinko jiné požadavky, které ale ve výsledku mohou znamenat úplně jinou linku. To je docela výzva,“ vysvětluje ředitel.

Zdroj: Deník/Martin Singr

Robotizované linky zatím v Jihlavanu nejsou, vzhledem k malým sériím se podle ředitele nevyplatí. Automatizace je však patrná. Ve firmě, která má dvaasedmdesátiletou historii, kdysi pracovalo sedmnáct set lidí, dnes jich jsou necelé dvě stovky. „Dříve to bylo tak, že některé výrobky měly i padesát operací, dneska jsou třeba na pět operací. Díl je ve stroji déle, ale nikdo na něj nemusí sahat. Máme tu pracoviště, kdy jedna obsluha má dva nebo tři stroje, a to se bude rozvíjet dál,“ předpovídá Komanec.

Nové zaměstnance by ale ve firmě uvítali, například CNC operátory. „Lidí je málo a případně něco neumí nebo se jim nechce pracovat,“ krčí rameny ředitel a pokračuje: „Spoléháme na znalosti našich lidí, ty jsou klíčové. Inzerujeme jako všichni, nabíráme jako všichni a moc se nám to nedaří jako všem. Lidem se představa, že budou pracovat v továrně, moc nelíbí, přitom ta práce je zajímavá a není ani špatně placená.“ V podniku hledají také například technologa povrchových úprav pro galvanovnu či letecké mechaniky.