Podle dnešních domněnek vznikla Polná ve druhé polovině dvanáctého století zřejmě jako strážní místo na jedné ze starších větví haberské stezky. Ve 13. století získal okolní rozsáhlé území pomezního hvozdu Jan, syn Zbyslava z Bratčic, později zmiňovaný i jako Jan z Polmny.

Jeho majetková listina, potvrzená roku 1242 králem Václavem I., je prvním zachovaným písemným dokladem existence Polné. V té době už pravděpodobně v nějaké podobě stál i polenský hrad, který prošel do dnešních dnů mnoha rekonstrukcemi všech možných stavebních slohů.

Řada vlastníků

V průběhu let přecházelo vlastnictví Polné na významné české pány: Jindřich z Lipé, páni z Pirkenštejna, Viktorin z Kunštátu, Zachariáš z Hradce, Žejdlicové ze Šenfeldu, Ditrichštejni. Polná procházela, tak jako většina měst, obdobím rozvoje i úpadku. V šestnáctém století se společně s rozvojem cechů obrovsky vzmohlo i město. Za třicetileté války naopak utrpěla Polná velké škody, zámek dvakrát vyhořel a byl pobořen, vyhořelo i město.

Roku 1621 vzniká prvních šestnáct domů židovského města, v roce 1700 se na místě kostela Matky Boží začíná stavět velkolepý chrám Nanebevzetí Panny Marie, roku 1725 byl dostavěn hřbitovní kostel svaté Barbory. Chrám Nanebevzetí Panny Marie je od předloňského roku přístupný v rámci celoročních prohlídek a nabízí návštěvníkovi řadu unikátů.

Ve městě existovala celá staletí významná židovská komunita, která byla jeho organickou součástí. Synagoga a hřbitov představovaly centrum pro židovské obyvatelstvo širokého okolí. Do jejich osudů i dalších osudů města pak v roce 1899 tragicky zasáhla takzvaná hilsneriáda, v níž se statečně angažoval i budoucí československý prezident T. G. Masaryk. Žid Leopold Hilsner byl neprávem obviněn z rituální vraždy křesťanky Anežky Hrůzové a případ tehdy hýbal celým mocnářstvím.

Polné se nevyhnuly nejrůznější katastrofy, pobyty vojsk, mor, epidemie, hladová léta i četné požáry, které se opakovaly s neúprosnou pravidelností. K nejtragičtějšímu požáru došlo v srpnu 1863, kdy lehla popelem valná část města a navždy změnila jeho život i vzhled. Z této zkázy se Polná nikdy úplně nevzpamatovala. Tuto smutnou událost si Polná symbolicky připomíná dodnes.

Rozvoj průmyslu

Ve spojení s tovární výrobou soukenných látek, která zničila tradiční polenské soukenictví, a s tím, že se ve druhé polovině 19. století Polné vyhnula hlavní železniční trať, dovršila se přeměna významného a bohatého města v městečko provinční. Polná tak bez vlastního zavinění ztratila možnost držet krok s hospodářským rozvojem země.

Zato žila velmi rozvinutým kulturním životem. Zvlášť v období národního obrození. Již od roku 1798 se zde hraje ochotnické divadlo, od roku 1808 divadlo české. V letech 1840 1842 zde pobývá Božena Němcová. Roku 1900 bylo otevřeno městské muzeum, roku 1914 byla založena veřejná knihovna.

Válečná a poválečná historie Polné je podobná historii ostatních malých měst u nás město mimo hlavní železniční a silniční spoje sice přišlo o větší průmysl a širší nabídku pracovních příležitostí, ale jako cena útěchy mu zůstal určitý poklidný půvab, zajímavé stavební památky a pěkné okolí s lesy a rybníky a dalšími zajímavostmi..

V posledních letech se v Polné opět zabydlela řada významných firem, které nabízí pracovní příležitosti nejen svým obyvatelům, ale i lidem z okolí.

Milada Kislingerová,