V Jihlavě se letos cena za svoz odpadu nemění, zůstává 680 korun na osobu a rok. V bytech a domech, kde není trvale hlášena k pobytu žádná osoba, se platí poplatek odpovídající základní sazbě za jednoho člověka.

Ačkoliv Jihlavané platí většinou více než obyvatelé v menších městech regionu, náklady na svoz odpadu jsou v krajském městě ještě vyšší. Město dle mluvčího radnice Radka Tulise za každého občana doplácí zhruba 20 korun.

V Jihlavě je navíc možné mít poplatek nižší díky motivačnímu programu na podporu třídění, který podporuje návštěvy sběrných dvorů. Tato úleva od letošního roku vzrostla na osmdesát korun.

Poplatek za svoz odpadu se letos nemění ani v Telči, kde zůstává rovných šest set za osobu a rok. V Třešti bude cena rovněž stejná, už roky se drží pod pětistovkou za osobu a rok, konkrétně je to 492 korun. Totožná částka se již řadu let vybírá také v Brtnici. V Lukách nad Jihlavou se i letos bude platit 550 korun. V Kamenici svoz odpadů vyjde na čtyři sta a v Mrákotíně nebo ve Stonařově šest set korun za osobu a rok.

V Batelově se neplatí

Raritou nadále zůstává Batelov, kde se za svoz odpadů neplatí. „Jsou nulové, a dokud budu na radnici, tak to i zůstane,“ řekl k těmto poplatkům starosta městyse Jiří Doležal.

Podle něj je problém, že množství vyprodukovaného odpadu nelze přesně změřit jako plyn nebo elektřina. A nulový poplatek pomůže, aby se odpadky nevozily do přírody v okolí obce nebo nekončily v kamnech a kotlích v domácnostech. Na druhou stranu, chybějící peníze rozpočtu Batelov kompenzuje vyšší daní z nemovitostí.

Výjimkou potvrzující pravidlo je Polná, kde se poplatky mění v závislosti na skutečných nákladech a pro letošní rok se zvýšily o patnáct korun na 475 korun za osobu a rok.

Tato částka je nižší než u jiných měst srovnatelné velikosti a dle starosty Jindřicha Skočdopole je to zejména díky tomu, že jsou místní velmi aktivní v třídění odpadu.

MARTIN SINGR