Díky územní rezervě nebude zvětšení plochy pro svoz odpadků problém. Služby města Jihlavy, které se o skládku starají, plánují rozšíření severně od současného místa skládky. Konkrétně to bude mezi stávající plochou a cestou z Nových Domků na Henčov.

K rozšíření musí dojít ze méně než rok. „K červenci 2020 byla stávající kapacita naplněna z 80 procent, proto je nezbytně nutné navýšit její kapacitu. Pokud se výrazně nezvýší množství produkovaného odpadu, dojde dle posledního zaměření a propočtů k celkovému naplnění kapacity v červnu 2022,“ informoval zastupitele náměstek primátorky Vít Zeman s tím, že větší plocha bude stačit na dalších čtrnáct let. Pak se celý areál uzavře.

Vít Obrdlík otevřel v Jihlavě první zmrzlinárnu v Komenského ulici. Zmrzlinu pod značkou Snová si totiž mohou dát i v Zoo Jihlava nebo nově u zmrzlinového kola přímo na náměstí.
Náš sen je být v každé jihlavské mrazničce, říká zmrzlinář Vít Obrdlík

Rozšíření skládky je do jisté míry paradoxní. Tlak na třídění odpadu a snižování toho směsného je totiž stále silnější. Lidé v krajském městě Vysočiny přitom třídí velmi dobře. „Jihlava se stala největším městem v Česku, které se dostalo pod hranici 150 kilogramů na obyvatele,“ ocenil odborník na odpadové hospodářství Milan Havel v roce 2018, kdy předával primátorovi Rudolfu Chloupkovi takzvaného Odpadového Oskara. Cenu město získalo i v dalších dvou letech.

Magistrát lidi motivuje a ti se snaží třídit. Často však nemají moc na výběr, kam s odpadky. „Bydlím na sídlišti, chatu ani zahradu nemám. Jíme hodně ovoce i zeleniny a bioodpad končí v kontejneru. Nemám kam jinam ho dát,“ řekla s provinilým výrazem například Marcela z Jihlavy.

Kam s ním?
- skládka v Henčově bude příští rok zaplněná
- díky rozšíření bude mít kapacitu na dalších 14 let
- po roce 2030 by mohly obce z Vysočiny využívat spalovnu v Brně

I přes zodpovědné chování jsou směsného odpadu hory. Magistrát předpokládá, že svozová oblast Jihlava na skládku v dalších letech dodá devětadvacet tisíc tun odpadků ročně. Zhruba stejně váží například 22 300 vozů Škoda Octavia.

Odpadky z Vysočiny spálí v Brně?

Situace přitom má řešení. Pomohla by spalovna odpadu. Zatím na Vysočině není, ač se o ní hovoří už od roku 2007. Odhadové náklady na vybudování byly před devíti lety odhadnuty na čtyři miliardy a jako nejvhodnější lokality se jevily Jihlava a Žďár nad Sázavou. Zejména proto, že se tam nejlépe využije teplo, které spalovna produkuje. Roky ale plynou a stále se nic neděje. Jen otázka nakládání s odpady přešla v roce 2013 z úrovně kraje na samotné obce.

Rok 2030, kdy dojde k zákazu skládkování, se přitom blíží. „Než se podařilo vybudovat a zprovoznit poslední zařízení na energetické využití odpadů, které se u nás postavilo, tak to trvalo nějakých jedenáct let,“ připomněl už loni starosta Okříšek Zdeněk Ryšavý, který otázku spalovny na Vysočině před lety otevřel.

Tak vypadala situace po dopravní nehodě v ulici Romana Havelky u sjezdu z dálničního přivaděče v Jihlavě.
Policisté hledají svědky pondělní dopravní nehody v Jihlavě

Jako reálnější se aktuálně jeví vozit odpadky do Brna, ať už po silnici nebo po kolejích. V tamní spalovně by po dokončení výstavby třetí linky mohly být kapacity o polovinu větší než dosud, tedy dostatečné i pro odpad z vedlejšího kraje. Uvažuje se přitom o systému, kdy v místech současných skládek vzniknou překladiště, ze kterých budou do Brna jezdit velkoobjemové kontejnery.