Tento jev byl naposledy na obloze k vidění 26. ledna 1948, znovu bude tedy dnes pozorovatelný po téměř 70 letech. Další nastane až 25. listopadu 2034.

Podle Miloše Podařila, předsedy Jihlavské astronomické společnosti (JAS), ovšem lidé, kteří oblohu nesledují pravidelně, běžným okem nepoznají, že se něco děje. „Z astronomického hlediska nejde o úkaz, který by byl nějak zajímavý. Tady jde spíše o to statistické hledisko a fakt, že naposledy bylo možné superúplněk pozorovat v roce 1948," uvedl předseda JAS. Protože se ale každé pondě-lí koná v Jihlavě pozorování večerní oblohy, bude možné tento jev při dobrém počasí na obloze ukázat.

Jak napsal na svých internetových stránkách Pavel Gabzdyl, superúplněk může být až o čtrnáct procent větší ve svém průměru. „Rozdíl v maximálním možném a minimálním možném průměru Měsíce na obloze je stejný, jako je šíře sirky viděné ze vzdálenosti 170 centimetrů," snažil se přiblížit lidem ono zvětšení měsíce v úplňku Podařil. Ten odkázal právě na webové stránky pracovníka brněnského planetária Pavla Gabzdyla.

K tomuto jevu dochází, když je Měsíc mnohem blíže k Zemi než obvykle. Pak se zdá právě až o 14 procent větší a o třicet procent jasnější než za normálních okolností. Následkem bude 
i větší příliv, který by však neměl být nijak nebezpečný.

Co tedy 14. listopadu čili dnes uvidíme? Podle odborníků buď nic, anebo Měsíc v úplňku. Bude hod-ně záležet na počasí, rozdíl totiž příliš rozeznat nepůjde. Možná by to šlo, pokud bychom na obloze měli vedle sebe normální Měsíc 
a onen „Superměsíc".

Tento jev dosáhne vrcholu už ve tři hodiny odpoledne. Pravidelné pozorování oblohy na bráně Matky Boží v Jihlavě začíná v šest hodin večer a končí o hodinu později. Pozorování oblohy je možné pouze při zcela jasné obloze. Při nepřízni počasí je pozorování zrušeno.