Jejím tématem se stala takzvaná hilsneriáda. O té si s přítomnými povídal jihlavský archivář Ladislav Vilímek a Věra Tydlitátová, která se o případ dlouhodobě zajímá. Zaznělo, že odsouzením Hilsnera za vraždu Anežky Hrůzové se společnost vzdala možnosti dopadnout skutečného vraha.

Přítomní debatovali nejen o tom, co se tenkrát v Polné stalo, ale i o tom, jaký byl a je obraz hilsneriády v médiích a jakým způsobem případ ožívá ještě dnes. V této souvislosti historik Ladislav Vilímek vzpomněl, jak po přednášce o Židech a holocaustu za ním v Třešti přišla paní a ptala se ho, zda je možné, že Židé i dnes skutečně přidávají krev křesťanských dívek do macesů. „Ta paní mi povídala, že se to tak mezi lidmi ve Třešti říká. Šokovalo mě to. Myslela jsem si, že už jsme dospěli dost daleko na to, abychom něco takového vůbec nebrali v úvahu," komentoval historku Vilímek.

Věra Tydlitátová uvedla, že tato pověst pochází již z antiky. „Nevztahovala se jen k Židům. Říkala se vždy o nějakých nepřátelích. Řekové to tvrdili o všech barbarech, protože zařezávali řecké zajatce. Poté se to přeneslo na Židy," poznamenala Tydlitátová.

Sociální aféra

A právě na základě této pověsti byl koncem 19. století odsouzen polenský Žid Leopold Hilsner za vraždu švadleny Anežky Hrůzové. Její mrtvé tělo bylo nalezeno 29. března roku 1899 u lesa Březina nedaleko Polné. Kolem něj ale údajně nebyla žádná krev, a právě proto se tehdejší společnost dovtípila, že se jednalo o rituální vraždu. Anežka Hruzová měla být zabita kvůli krvi, kterou si Židé údajně přidali do macesů. „Jednalo se nejen o antisemitskou, ale i sociální aféru. Hilsner byl totiž prosťáček, tulák a flákač. Právě proto do něj lidé promítli všechnu svou nenávist," poznamenala k případu Tydlitátová.

Při debatě přišel na řadu i dvoudílný film České televize Zločin v Polné. Ten začátkem roku naplnil několikrát po sobě polenské kino a poté ho odvysílala i Česká televize. Polenští přítomní na čtvrtečním setkání zmínili, že oživení případu přispělo i k turistickému ruchu v Polné, a to i přestože ani jeden záběr ve filmu nebyl natáčen na místě činu, tedy v Polné. Kromě nové brožury o Anežce Hrůzové, kterou Polná připravuje, je také možné si nyní domluvit prohlídkovou trasu s průvodcem k symbolickému hrobu Anežky Hrůzové v lese Březina. Průvodce minimálně pětičlennou skupinu provede také Rabínským domem a synagogou v Polné.

Oživení hilsneriády má ale i negativní stránku. Ta je spjata s aktivitami neonacistů a dalších antisemitských skupin. Významnými postavami těchto hnutí jsou šéf Národní demokracie Adam B. Bartoš a Ladislav Zemánek. Tato dvojice mužů dostala začátkem tohoto týdne podmínku za hanobení rasy a podněcování k nenávisti v souvislosti s loňskými výroky u památníčku Anežky Hrůzové.

I přes dnešní projevy některých extremistů a nemalou vlnu antisemitismu, jenž se naplno při hilsneriádě projevila vyjádřil Vilímek optimismus. „Přesto, co tehdy prezentovala nemálo antisemitská média, se někteří lidé chovali k Židům slušně a pomáhali jim," poznamenal Vilímek s tím, že když v minulosti Židé migrovali z Haliče do Čech, našli tu mnoho otevřených dveří a pomocnou roku. Vilímek tehdejší situaci Židů přirovnal té, v níž se v dnešní době nacházejí migranti do Evropy. Další beseda z cyklu dějiny na vlastní kůži se uskuteční 17. května a jejím tématem bude poválečný odsun Němců.

Ivana Holzbauerová