V zemědělství je to však jinak. Podle Vladimíra Krejčího, předsedy Družstva Vysočina v Janovicích na Jihlavsku se kvůli chladnému počasí zpozdili s pracemi oproti normálu až o čtrnáct dní. „Letošní jaro je jedno ze specifických jar. Příroda je ale mocná, takže pak dokáže dohnat své,“ poznamenal Vladimír Krejčí.

O tom není zcela přesvědčený Pavel Svárovský, předseda zemědělského družstva Kojčice na Pelhřimovsku. „Na úterý jsou ještě avizované mrazy. V podstatě jsou zpožděné jarní práce. Nemyslím si, že by to všechno měla příroda dohnat, takže podle mě budou letos výnosy nižší,“ přemítal Pavel Svárovský.

Ilustrační foto
Požár ubytovny v Pelhřimově: šest lidí muselo do nemocnice, nadýchali se zplodin

Zpožděný příchod jara může mít vliv na výnosy bezpochyby i podle Aleše Málka, předsedy Krajské agrární komory na Vysočině. „V zemědělství dělá čím dál méně lidí, takže důležité je, aby se to pak po jaru dokázalo stihnout,“ poukázal na možný problém Aleš Málek.

Osmdestát procent srážek

Záležet bude samozřejmě i na následném počasí a množství srážek. „Myslím si, že během zimy spadlo vody celkem dost. Buďme rádi, že se nám to vrací zpátky do nějakého normálu. Sucha nejsou a doufejme, že to tak bude i nadále,“ věří v lepší zítřky Aleš Málek.

Zemědělec Vladimír Krejčí to ale tak optimisticky nevidí. „Radovali jsme se, že podzim byl mokrý a byl i sníh. Když jsem ale včera trochu studoval ty srážky a teploty, tak jsme pořád na osmdesáti procentech srážek dlouhodobého normálu. Kdyby srážky nepřišly v pravou chvíli, tak rostliny neodnoží, to samé brambory tolik nenasadí,“ uvedl Krejčí.

Ilustrační foto.
Déšť a vítr. Po neděli se vrátí na Vysočinu i přízemní mrazíky

Kolik ploch jakou plodinou zemědělci na Vysočině letos osejí a osází, není zatím, už právě kvůli zpožděným pracím, jasné. Podle slov předsedy Krajské agrární komory na Vysočině je ale už teď zřejmé, že brambor budou zemědělci sázet o poznání méně. „Brambory se sem vozili bůh ví odkud a ničilo to cenu a hlavně byla nadúroda, takže i u nás jich bylo dost. V supermarketech jste si mohli koupit kde jaký odpad ze zahraničí, takže české brambory tam třeba v takové míře nebyly. A kvůli zavřeným hospodám a školním jídelnám odbyt vázl. Navíc plno zemědělců má velké zásoby brambor ještě ve skladech,“ povzdechl si Málek.