Pracovat v lese či na poli se lidem nechce. Neláká ani nabídka bytu

Potvrzuje to i Milan Kříž. „Naši lidé nemají o práci v zemědělství zájem. Když potřebujeme, není problém sehnat Ukrajince přes agenturu ze dne na den. Ale v nejvyšší tísni. Já chci dělat s našimi lidmi, třeba i na 200 procent. Jenže u nás je to dřina. Lepší je se zašít na úřadě práce,“ konstatoval.

Podle nedávného vyjádření ministra zemědělství Miroslava Tomana chybí v zemědělství až 3 500 lidí, v období sklizně to může být až 5 500 pracovníků také v ovocnářství i zelinářství.

Hlavně na důchodce sází Selekta Pacov z Pelhřimovsku, která se zabývá bramborářstvím. „Máme stálé zaměstnance, ale na sezonní práce bereme brigádníky. Jsou to hlavně důchodci, ti mají největší zájem. Občas vysokoškoláci. Momentálně je tu asi jeden,“ sdělil ředitel společnosti Josef Diviš.

FOTO: Zoo Jihlava chystá suvenýrové bankovky, budou na nich prasata

Jihlavsko

Lesní družstvo obcí Polná na Jihlavsku má podle ředitele Petra Bednáře stálých zaměstnanců poměrně dost, ale když je potřeba zajistit sezonní práce, jsou to cizinci, kteří jsou schopni přes agenturu přijet na místo ze dne na den. Ovšem v době covidu, kdy se nesmělo cestovat, to byl problém. „Když potřebujeme sezonní dělníky, například teď v létě na vyžínání, jsou to nejčastěji Ukrajinci. Naši lidé sedí radši někde za pokladnou. Tam dostanou víc a nemusejí se bát, že zmoknou,“ komentoval situaci lesník Karel Prokeš z Polné.

Raději na vlastní síly se už spoléhají provozovatelé Biofarmy rodina Machových z Osové Bitýšky na Žďársku. Brigádníky nechtějí. Na většinu prací si pořídili mechanizaci.

Byl to právě nedostatek brigádníků, který rozhýbal moderní trend samosběru meruněk na Moravě. Pustil se do toho například Jan Krejčiřík z Velkých Pavlovic. Důvod je jednoduchý. Nejsou lidi. „Přisuzujeme to trošku covidu, nebo si alespoň myslíme, že to ovlivnil. Není prakticky možné sehnat brigádníky. Potýkáme se s tím zhruba poslední dvě sezony,“ řekl Deníku sadař.

Migrant z Maroka se ukrýval na podvozku kamionu. Skončil na Vysočině

Zločiny a soudy

V řadách nezaměstnaných je už delší dobu paní Ludmila (redakce celé jméno zná) datem narození spadá do kategorie lidí nad padesát. „U mě to jsou i zdravotní důvody. Mám alergie na srst a prach. Takže do zemědělství někde ke kravám nesmím a fyzicky na těžší manuální práce nestačím,“ vysvětlila.

Podle Jaroslava Kowalaka z personálně poradenské společnosti Randstat je na trhu práce mnoho nezaměstnaných z oborů, jako je gastro či služby, kteří své schopnosti nemají komu nabídnout. Ovšem do manuální práce v lese nebo kravíně se nehrnou. „Co se týče základních dělnických pozic, platová hladina zůstává pod průměrem toho, co ti lidé dřív vydělávali,“ uvedl k situaci na trhu práce.

Jezdil na ni Jiří z Poděbrad, hrozila jí demolice. Teď je kamenická tvrz ozdobou

Jihlavsko

Podle generálního ředitele Úřadu práce ČR Viktora Najmona je nezaměstnanost v Kraji Vysočina jedna z nejnižších. Dosahuje 2,9 procenta, poptávka po pracovní síle je vysoká. „Zaměstnavatelé mají zájem o zaměstnance v dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví a o sezonní dělníky v zemědělství, zahradnictví, lesnictví, rybářství nebo třeba živočišné a potravinářské výrobě,“ zdůraznil. Jenže o zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence uchazečů žádají v současné době podle Najmona především lidé, kteří přicházejí z oblasti vzdělávání, maloobchodu a velkoobchodu, výroby kovových konstrukcí, motorových vozidel, ale také z oboru zdravotní péče.