Po třiceti letech jihlavská radnice v pondělí v jedenáct hodin znovu zprůchodní nenápadnou uličku vedle jihlavské základní umělecké školy spojující Masarykovo náměstí a Lazebnickou ulici. Ulička od zastupitelů dostala staronové jméno Malá lazebnická.

Dříve se jí přezdívalo „čůrací", chodili si sem totiž ulevovat štamgasti z nedaleké hospody. Ti to ale nyní budou mít složitější. Radnice totiž nechala do uličky namontovat kameru. Zákoutí hned u jihlavského náměstí tak nebude ani pro milence. „Možná je to škoda, že zrovna v tomto prostoru zamezíme randění," zasmál se jihlavský primátor Jaroslav Vymazal.

Podle něj dělají drobné detaily, jako je například tato ulička, město zajímavým a atraktivním. „Bude to takové příjemné místo, kudy si lidé zkrátí cestu směrem z náměstí ke kostelu sv. Jakuba nebo do Heulosu," dodal Vymazal.

Oprava uličky vyšla zhruba na půl milionu korun. Kromě kamery je v ní například nová dlažba nebo osvětlení. Otevřena bude prozatím neomezeně. „Vyzkoušíme, jak se budou lidé pod světly a dohledem kamer chovat. Pokud by se zde děly nějaké nepřístojnosti, je možné, podobně jako na parkánu, uličku na noc zamykat," uvedl mluvčí jihlavské radnice Radek Tulis.

První zmínku o této prastaré uličce našel jihlavský historik Ladislav Vilímek na plánech z roku 1785. Zde je skutečně napsáno, že dříve se ulice jmenovala Malá lazebnická. „Naproti byla lázeň, a když odsud vycházeli měšťané v povznesené náladě, protože v lázních se tenkrát dělo ledacos, zkrátili si tudy cestu. Jinak by totiž museli jít kolem hřbitova nebo Brněnskou ulicí, což bylo zase daleko," vyprávěl Vilímek.

Původní účel byl ale jiný. Ve středověku se mezi domy stavěly takzvané soudky, uličky, jaká je právě tato. „V té době byly střechy domů velice hořlavé, byla tam sláma, šindele a došky. Tyto uličky měly chránit město proti požáru, aby jeden dům nechytl od druhého," vyprávěl Vilímek.