Až dvojnásobný odstřel divokých prasat hlásí některá myslivecká sdružení na Jihlavsku oproti minulým rokům. V telčském obvodu, který čítá 45 obcí, se myslivcům podařilo v uplynulém mysliveckém roce odstřelit asi tisícovku prasat, zatímco v předešlém období jich byla pouze necelá pětistovka.

Důvody jsou jednoduché. Stavy divočáků se neutěšeně zvyšují, a s tím také rostou škody, které páchají na pozemcích zemědělců. Některé spory končí až u soudu. „Daří se nám zvyšovat počet odstřelených divokých prasat. Za naše myslivecké sdružení evidujeme v uplynulém roce 55 divočáků, zatímco předtím v roce 2011 jich bylo pouze 36. Snažíme se odstřelem snižovat škody, které prasata působí především zemědělcům na polích," uvedl za Myslivecké sdružení Stráň Hodice hospodář Roman Navrátil a dodal, že nejlépe se prasata střílí v době, kdy jsou pole ještě holá. „Zhruba za týden už bude na polích zřetelný řepkový porost, do kterého se budou schovávat. Odlov tak bude zase o něco složitější," dodal Navrátil.

Skutečnost, že prasata ve velkém škodí pouze zemědělcům, potvrdil také Milan Slavinger, vedoucí oddělení lesního hospodářství a myslivosti jihlavského magistrátu. „Škody vznikají z 99 procent na zemědělských pozemcích. Lesům černá zvěř nijak neškodí. Rozrývání půdy a lovení drobných škůdců je spíše přínosem," vysvětlil Milan Slavinger. „Některé spory myslivců se zemědělci končí před soudem. Jde ale spíše o ojedinělé případy. Většinou se zemědělci s myslivci dokážou dohodnout," doplnil bez dalších podrobností Slavinger.

Prasata chodí na kukuřici

Markantní nárůst černé zvěře zemědělci citelně vnímají, ale podle slov ředitele okresní agrární komory Vlastimila Vaňka se snaží myslivci se zemědělci ve většině případů dohodnout. V loňském roce dokonce agrární komora ve spolupráci s jihlavským magistrátem uskutečnila seminář na téma, jak efektivně snížit stavy černé zvěře. Toho se zúčastnili zástupci obou stran. „I když se odstřel zvyšuje, přesto to nestačí ani na odlov ročního přírůstku zvěře," poznamenal na toto téma Vaněk.

Největší neplechu páchají prasata v kukuřici. Ta jim chutná nejvíce. Někteří zemědělci proto lány kukuřice prokládají například lány obilí.

Tuto metodu používá také soukromý sasovský zemědělec Josef Sklenář. „Pokud se zemědělec rozhodne, že bude pěstovat spoustu kukuřice, musí počítat s tím, že mu černá zvěř napáchá škody," podotkl na toto téma Sklenář. Za takové situace se snaží ztráty snižovat tím, že sklidí o něco dříve, než by měl. „Kukuřice je láká především v době sklizně," dodává Sklenář.

Ve spolupráci s myslivci proto hledá nejrůznější způsoby, jak škody eliminovat. „V minulosti jsme instalovali ohradníky, jako odpuzovače se používají lidské vlasy," vyjmenoval opatření Sklenář.

Důležité je podle něj, aby se zemědělci s myslivci domluvili a vzájemně spolupracovali. Na dobu sklizně prý chystají proti černé zvěři zatím blíže nespecifikovaný zátah.