Některé vzpomínky na tento den i dny následující má v paměti tehdejší osmnáctiletý student jihlavské střední ekonomické školy dodnes.

Večer před invazí, kterou pak totalitní komunistický režim po dvě desetiletí vydával za bratrskou pomoc, strávil na večírku mezi vrstevníky. O to byl pak šok po mejdanu větší. „O okupaci jsme se tady v Jihlavě dozvídali z rádia, první zpráva, že nás přepadla vojska Varšavské smlouvy, se ke mně dostala ve tři hodiny ráno," vzpomíná po pětačtyřiceti letech Erich Janderka.

A vybavuje si, že se hned ráno centrum Jihlavy začalo plnit lidmi, i to, že kolem poledne už stály před obchody fronty. „Lidi se začali chovat, jako kdyby začala válka. Nebylo divu, dost si jich tehdy ještě válku pamatovalo," vypráví.

Okupovaným městem se Jihlavy stala o den později. Přestože první tanky sem dorazily ještě 21. srpna před půlnocí, k prvním osobním setkáním s ozbrojenými ruskými vojáky docházelo až 22. srpna. „S prvními ruskými vojáky jsem se setkal před poštou a nebylo to nic příjemného," připomíná Janderka.

Právě 22. srpna začali jihlavští odpůrci okupace, jichž byla tehdy drtivá většina, podnikat první činy odporu proti po zuby ozbrojené přesile. „Začali jsme tím, že jsme přelepovali informační cedule a směrovky. A 22. srpna se v Jihlavě začaly objevovat první nápisy s výzvami, aby šli okupanti domů, že je tady nechceme," přibližuje tehdejší dobu pamětník.

V prvních dnech po invazi armád Varšavské smlouvy v čele se sovětskou Rudou armádou byl odpor v Jihlavě jednotný. „Když jsme chtěli ze sídla OV KSČ odstranit symbolickou rudou hvězdu, tak jsme neuspěli, ale zdejší komunisté tehdy vesměs podporovali Alexandra Dubčeka a jeho socialismus s lidskou tváří, takže ruské vojáky tady nikdo nevítal," vypráví Erich Janderka.

Když se po prázdninách vrátil do školy, kde měl před sebou maturitní ročník, začala se situace postupně měnit a za pár měsíců bylo všem jasné, že s předsrpnovou atmosférou se závanem svobody je konec. „Vzpomínám si, jak nám ve škole zakázali používat slovo okupant," ilustruje dobu, kdy iluze braly definitivně za své, Erich Janderka.

Skutečné svobody jsme se dočkali za další dvě desetiletí.