Na svého prastrýce s láskou vzpomíná Lenka Procházková. Při příležitosti nedávné střížovské pouti připravila výstavu, která byla průřezem třiceti lety jeho fotografické tvorby. Původní snímky byly ve velikosti devět na čtrnáct centimetrů, jsou ale natolik kvalitní, že i ve formátu A3 vypadají velmi dobře. „Lidé byli nadšení, bylo skvělé poslouchat historky a vzpomínky. Strejdu všichni znali, on je fotil a pak jim fotky rozdával,“ říká Procházková.

Vystavené fotky nabízely třeba i srovnání Střížova po třiceti letech. Zajímavé byly i fotografie kostela s původní barokní výzdobou nebo válcový mlýn. Ten mimochodem stále funguje, vnuk původního majitele mele na dobových strojích a občasné exkurze jsou zážitek.

Batelov na Jihlavsku.
Nová čistírna odpadních vod v Batelově zvýší cenu stočného

Když chtěl někdo z místních během výstavy vědět, co nebo kdo na fotce je, nebyl problém to dohledat. „Ke každé fotce strýc vedl precizní evidenci. V zápisníku měl vždy pečlivě uvedeno, kde to fotografii pořídil, v kolik hodin a kdo je na snímku. Později si strýc zapisoval i údaje o času závěrky a použité cloně,“ popisuje Procházková, zatímco listuje zápisníkem. „Víme přesně i počet nafocených filmů. Poslední zpracovaný film má číslo 326 a zaznamenáno máme 3 126 fotografií,“ dodává.

V bohatém archivu možná trochu překvapivě chybí snímky ze srpna 1968. „Strýc fotil jen tady, kam došel pěšky,“ vysvětluje Procházková a soudí, že během invaze se ve Střížově asi nic nedělo. V deníku z roku 1938 ale píše o Mnichovské dohodě. „Během války pracoval v rodinném hospodářství, měl modrou knížku, protože špatně viděl. V denících má sem tam poznámky o válce, ale píše, že vedl běžný život,“ přibližuje neteř.

Rok 1945: Střížov plný nacistů

Na jaře 1945 byl celý Střížov vysídlený, nacisté zde zřídili cvičiště. Rodinu Bohuslava Kabelky přijali vzdálení příbuzní v Uhřínovicích. Domů se vrátili až po skončení války.

A tehdy začal Bohuslav Kabelka vést jakousi neoficiální matriku Střížova. „U každého čísla popisného uvedl, kdo jsou majitelé a jejich předci. Nevím, jak to zjišťoval, ale všechno to tady je. Spousta lidí tady našla svoje rodiče, prarodiče, fotili si to,“ všimla si Procházková během výstavy. Na ručně kreslené mapě obce jsou barevně rozlišené původní domy a nová výstavba. Vše je do detailu propracované.

Další zápisník pak ukrývá sportovní výsledky. „Třeba tady je atletika v roce 1951. Všechny výsledky, Mistrovství světa v ledním hokeji roku 1954, deset nejlepších atletů roku 54, tady jsou výsledky Zátopka. Každou neděli si zapisoval sportku, je tu fotbal, hokej, on sledoval všechno. To byla taková jeho encyklopedie, dá se tam najít spousta zajímavých věcí,“ říká Lenka Procházková, zatímco opatrně otáčí listy sedmdesát let starého sešitu.

Očkování v Jihlavě, ilustrační foto.
Covid nabírá na síle: v Jihlavě nabízí očkování čtvrtou dávkou bez registrace

Další články se týkají třeba i plánovaného zatopení údolí řeky Brtnice kvůli výstavbě přehrady. „Z jakého roku to je tady ale nevyčteme,“ pokrčí rameny neteř. Informace měl Bohuslav Kabelka z časopisů. Odebíral téměř všechny, které tehdy vycházely, navíc mu pan Viďourek z mlýna vozil odborné knihy.

Jako jeden z prvních v obci měl Bohuslav Kabelka kotoučový magnetofon a gramofon. Za svůj život sesbíral všechny možné LP a SP desky. „Máme jich doma několik set, téměř všechno, co se do roku 1988 vydalo. Je to hudba i mluvené slovo,“ popisuje Lenka Procházková.

Počasí zapisoval denně

Velkou vášní Bohuslava Kabelky dále bylo sledování počasí, to si zapisoval od roku 1949. Až do své smrti v roce 1988 si každý den psal, jak bylo, směr větru, později i hodnoty tlaku, typ oblaků, ke všem zkratkám je na začátku sešitu legenda. Dělal i dlouhodobé statistiky, jak bylo o Vánocích nebo o střížovské pouti. Všechno o meteorologii se přitom naučil sám, neměl na to žádné školy.

Kromě toho chodil Bohuslav Kabelka také pozorovat hvězdy, v diářích měl různé astronomické jevy předepsané až do roku 2000. „Já si jako malá strašně přála s ním jít sledovat hvězdy, ale nikdy se mi to nepovedlo. Pořád jsem na to byla malá a pak už k tomu nedošlo,“ mrzí Procházkovou.

Policie. Ilustrační foto.
V Jihlavě a okolí zloděj kradl i v kostelech. Policie už ho chytila

S úsměvem říká, že její prastrýc měl čas na tolik koníčků také proto, že byl svobodný. Poté, co jeho starší bratr Josef převzal hospodářství, pracoval Bohuslav celý život v lomu v Rančířově. Jeho neobyčejný život byl naplněný obrovskou touhou po poznání.

Více než stovka návštěvníků darovala na dobrovolném vstupném na výstavu devět tisíc sedm set korun. Peníze předali pořadatelé otci Petru Balátovi z brtnické farnosti, která je použije na opravu kostela svatého Jana Křtitele ve Střížově.