Žně jsou na Jihlavsku v plném proudu. Zemědělci mají sklizeno více než polovinu osevních ploch. Suché počasí, které sužovalo pole v posledních měsících, žně může značně urychlit.

Ostatní plodiny však podle zemědělců současný nedostatek vláhy ničí a stojí i za menšími výnosy obilovin.

„Pokud bude počasí i nadále takové, jaké je, očekáváme, že bychom mohli mít vše sklizeno začátkem příštího týdne," sdělil předseda zemědělského družstva Roštýn Hodice Jiří Pittner. Kombajny na pole tohoto družstva mohly vyrazit zhruba o pět dní dřív než obvykle, k čemuž podle předsedy napomohlo právě suché počasí.

Výnosy obilovin odhadují zemědělci i kvůli suchu v posledních měsících spíše jako průměrné. „Ozimy měly ještě nějakou spodní vláhu, ale jařiny na tom už byly mnohem hůře. I když jsme je ještě nesklidili, očekáváme, že tam ta úroda bude o něco horší," vysvětlil předseda telčského zemědělského družstva Nosek s tím, že celkově úrodu mají zatím průměrnou.

Podobné zkušenosti mají v Sedlejově. „Co se týče obilovin, je úroda spíše průměrná. Samozřejmě se to nedá srovnávat s loňským rokem, to byla opravdu rekordní," vysvětlil Jindřich Pospíchal z místního družstva s tím, že v porovnání s minulým rokem by vypadalo špatně úplně všechno.

Podle údajů okresní agrární komory je na tom Jihlavsko, co se týče výnosů obilovin, přece jen trochu lépe než ostatní okresy na Vysočině. Ozimé pšenice průměrně sklízejí zdejší zemědělci dokonce 6,8 tun, na hektar v porovnání s průměrem Vysočiny, který je 6 tun na hektar.

Přesto, že se teplé, suché počasí jeví pro právě probíhající žně jako ideální, většina zemědělců by déšť nadšeně uvítala.

Vrásky na čele jim dělá především setba řepky a úroda kukuřice či brambor, která může být oproti loňsku až poloviční. „Pro sklizeň je toto počasí naprosto ideální, ale denní nebo dvoudenní deštivé počasí by se nám hodilo," potvrdil Pittner z Hodic na Jihlavsku.

S tím, že sklizni obilovin sucho přeje, souhlasil i předseda sedlejovského družstva Jindřich Pospíchal. „Ale jiné plodiny zase teď potřebují déšť," zasmál se Pospíchal s tím, že vypadá jako věčně nespokojený zemědělec.

Jindřich Pospíchal ze sedlejovského družstva se ale obává o úrodu brambor a kukuřice. „Nevíme, čím budeme krmit. Brambor bude třeba tak polovina množství, na které jsme zvyklí," postěžoval si.

Není ale vůbec jisté, zda by déšť v nejbližších dnech mohl prognózu špatné úrody brambor zvrátit. „Kdyby teď zapršelo, tak to bramborám kromě pozdních odrůd už asi stejně nepomůže. Trochu by mohla poporůst kukuřice, ale má teď nasazené květy, tak už stejně skoro neporoste," vysvětlil předseda sedlejovského družstva. Muselo by podle něj ale zapršet pořádně, tedy alespoň dvacet milimetrů.

Dešťové marky netrpělivě vyhlíží i telčští zemědělci. „Budou se zakládat nové řepky, takže když teď nezaprší, budeme příští rok skuhrat dvojnásob," posteskl si předseda Zemědělského družstva Telč Miroslav Nosek. Déšť proto zemědělci potřebují jako sůl.

Kukuřice je podle Noska hrozně nízká a vůbec si není jistý, zda utvoří klasy. „Co se bavím se zemědělci i z ostatních okresů, je to u nich dost podobné, to sucho nás ničí všechny," postěžoval si Nosek.

Helena Fišarová