Jak velký byl někdejší městský hřbitov a jak velkou část stihnete během tří měsíců prozkoumat?

Původní městský hřbitov v okolí kostela svatého Ducha se rozkládal na celé ploše dnešních Smetanových sadů. Ta rozloha je velká, tyto sady jsou značně rozlehlé a hřbitov se nacházel na celém jejich půdorysu. Část hrobů byla při zrušení hřbitova exhumována, ale většina zůstává stále pod zemí. To, co my zkoumáme, je naprosto minimální část. I tak se ale na výzkumné ploše nachází stovky hrobů.

Kolik máte po dvou měsících odhalených hrobů a máte odhad, kolik jich ještě odkryjete?

Máme jich necelých tři sta čtyřicet, přibývají rychle. Myslím si, že minimálně sto by jich ještě mohlo být, ale těžko se to odhaduje. Mohu ale říct, že určitě ještě nějaké přibydou.

Oplocení ve Smetanových sadech, za kterým budou od příštího týdne pracovat archeologové
Archeologové a Smetanovy sady v Jihlavě: před demolicí haly se odkryjí hroby

Hřbitov tady byl od roku 1559 do roku 1868, dokážete odhadnout, kolik lidí je v této lokalitě pohřbeno?

Existují starší odhady. Literatura z první poloviny dvacátého století zmiňuje například dvě stě tisíc hrobů. Myslím si, že to číslo je nadsazené, ale určitě v řádu desítek až nižších stovek tisíc to může být. Pohřbívala se zde celá Jihlava od šestnáctého až do devatenáctého století, to není málo lidí.

Jsou všechny hroby ve stejné hloubce, nebo je to rozdílné?

Pohřbívalo se do různých hloubek, my jsme třeba zjistili, že pohřby dětí byly v menších hloubkách než dospělých. Od současného terénu se všechny hroby nachází přibližně metr a půl pod zemí, plus mínus dvacet až čtyřicet centimetrů na obě strany.

DÁLE SE DOČTETE

• Jak významné jsou jihlavské archeologické objevy

• Kde skončí nálezy ze Smetanových sadů

• Proč mají lebky oddělenou horní část lebeční klenby

Počítáte s tím, že se nějaký čas budete v lokalitě potkávat s dělníky, kteří budou demolovat zimní stadion?

Domluvili jsme se, že část plochy uvolníme v předstihu, aby mohla začít demolice a menší část později. Z bezpečnostního hlediska se tady nemůžeme v určitou chvíli potkávat, ale pak se ještě vrátíme.

Jihlava je poslední dobou bohatá na vydávání artefaktů z minulosti, jak významný je pro vás městský hřbitov v porovnání s jinými nalezišti, zejména v centru města?

Výzkum hřbitova nám dodá naprosto jiné spektrum informací než ostatní nálezy, které se týkají hmotné kultury a třeba i finančních koloběhů ve městě jako byl nález královské mincovny ze třináctého století. Tady zase můžeme sledovat demografii raného novověku, vývoj populace, vitalitu obyvatel Jihlavy a další záležitosti. Dá se dělat i genetika. Nejde to v podstatě srovnat, ale souhlasím, že těch zajímavých nálezů je v posledních letech hodně a z badatelského hlediska nás to posouvá hodně dopředu. I poznání minulosti Jihlavy se značně rozšiřuje.

Zdroj: Deník/Martin Singr

Jaký je další osud koster a milodarů, které objevíte? Budou třeba k vidění v některém muzeu?

Milodary budou nakonzervované na našem jihlavském pracovišti. Kostry budou vysušeny a v Brně podrobeny laboratornímu zpracování a antropologickým analýzám. Je otázkou, jestli budou potom pohřbeny zpět na hřbitově nebo uloženy v antropologickém depozitáři. Záleží také na tom, jak budou pro antropology zajímavé.

Překvapilo vás něco, co jste zde našli?

Tady se přestalo pohřbívat někdy po polovině devatenáctého století a překvapila nás přítomnost kosterních pozůstatků, na kterých jsou vidět lékařské zákroky. Ať už jde o pokusy o amputace končetin nebo třeba postmortální studijní záležitosti, zásahy patologa. Máme tady lebky, které mají oddělenou horní část lebeční klenby, což dokládá studium příčiny úmrtí nebožtíka. To mě osobně dost překvapilo, to jsem v devatenáctém století nečekal, ale už se to evidentně dělalo.

Archeologický výzkum ve Smetanových sadech v Jihlavě.
VIDEO: Archeologové objevili ve Smetanových sadech už přes dvě stě hrobů

Na tomto místě se zřejmě pohřbívalo i v dobách války, že?

Je to možné. Předpokládáme, že se zde pohřbívalo i v době válečných událostí. Otázkou je, jestli se na tomto hřbitově pohřbívalo i během obléhání Jihlavy během třicetileté války. To jsme zatím nezjistili, ale určitě to bude předmětem dalšího bádání.

Stopy na kostech ale přisuzujete lékařským zákrokům, nebudou to válečné zranění, je to tak?

Máme tu jednu lebku, která byla zřejmě prostřelená. Ale to my jako archeologové úplně nepoznáme, musí se na to podívat pod mikroskopem antropologové. Ti nám pak řeknou, jak to vlastně doopravdy bylo.

Kolik lidí u zimního stadionu pracuje a musí mít pro tuto práci nějaké speciální proškolení nebo kurz?

Na našem výzkumu pracuje v současné době přibližně dvacet lidí denně. Máme tu odborníky z řad archeologie, jsme vystudovaní archeologové. Jsou tu naši dlouhodobí technici a máme tu několik antropoložek, které jsou už vystudované nebo studentky. Starají se o předběžnou analýzu koster, popis a formulářovou dokumentaci. A pak tu máme brigádníky z řad studentů a zájemců o antropologii. Ti nám pomáhají se zaškrabováním a vozením hlíny. Každý si tu najde to, co ho baví.

Archeologové se snaží poskládat mozaiku naší minulosti často doslova ze střepů.
Archeologie není jen Egypt. České nálezy se svým významem vyrovnají těm světovým

Teploty v červenci lámaly rekordy. Jaké jsou tyto podmínky pro archeologii?

Je to samozřejmě nepříjemné. Provádět ruční práce ve velkých horkách je dost vyčerpávající. My zajišťujeme pitný režim brigádníkům, máme sluníčkové přestávky. Ale máme tu stany a pod nimi pracujeme v případě nepřízně počasí, tedy v horku, ale i když třeba prší.

Hádám, že z hlediska vlivu na nalezené kostry asi není rozdíl, jestli je dvacet nebo třicet stupňů…

Je to jedno. Kostry se špatně preparují, když prší, protože se na ně lepí bahno, což nám ovšem odpadá díky stanům. A pak se špatně pracuje, když mrzne, protože je člověku zima a kosti nejdou ze země. Ale to teď naštěstí nehrozí (úsměv). Je dobře, že se takový výzkum nedělá v zimě, to by ho výrazně prodloužilo a zkomplikovalo, ale takhle v létě je to krása.

Jakub Těsnohlídek
- narodil se v roce 1986 v Havlíčkově Brodě
- vystudoval Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Brno, obor archeologie
- je členem jihlavského pracoviště společnosti Archaia Brno
- v Jihlavě se v posledních letech podílel na mnoha významných nálezech