Na tři desítky především místních lidí tam touto formou vyjádřily nesouhlas s návštěvou skupiny podporovatelů Adama B. Bartoše. Extremisté svolali na 2. dubna do Polné shromáždění ke 117. výročí vraždy Anežky Hrůzové. Tou začala takzvaná hilsneriáda, kterou dodnes zneužívají stoupenci antisemitismu. Celé pozadí hilsneriády věrně zachytil dvoudílný film Zločin v Polné z produkce České televize.

Nepočetný průvod Bartošových stoupenců vyrazil v sobotu z polenského náměstí nejprve na hřbitov u kostela svaté Barbory. Tam je pohřbena Anežka Hrůzová. Už cestou na hřbitov u autobusového nádraží přivítali protestující lidé průvod extremistů hlasitým pískáním, řehtačkami a transparenty. Mezi protestujícími byl také jeden z polenských zastupitelů Roman Vařejčka (Společně pro Polnou). „Účelem akce bylo ukázat, že Polná žádné extremisty nechce, a to se určitě povedlo," řekl k protestu.

Na samotný hřbitov však aktivisté nešli. Jak sami uvedli, nechtěli rušit pietu tohoto místa. Protest tak pokračoval až u lesa Březina mezi Polnou a Věžničkou. Tam je symbolicky označeno místo, kde byla zavražděná Anežka Hrůzová před Velikonocemi roku 1899 nalezena. Toto místo Bartoš navštěvuje opakovaně a hovoří tam o svém pojetí vraždy, za niž byl odsouzen Žid Leopold Hilsner. Ten byl nakonec z vězení osvobozen, ale podle výkladu extremistů vraždu spáchal.

Při odchodu z lesa Březina byl protest nejhlasitější a také nejemotivnější. Policie na místě oba tábory nakonec oddělila. Stoupence Bartoše však hlasitá přítomnost místních, kteří je odmítali, evidentně znechutila.

Adam B. Bartoš je předsedou strany Národní demokracie a loni na jaře Polnou také navštívil. I tehdy řečnil u hrobu Anežky Hrůzové a za svůj proslov byl podmíněně odsouzen. Měl se dopustit hanobení rasy a podněcování k nenávisti. Tento případ se však před soud ještě vrátí.