První cesta na Hrad nevyšla. Monolit se rozlomil

14. 4. 2018

Redakce

Jihlavsko /SERIÁL JAK JSME ŽILI V ČESKOSLOVENSKU/ - Miliony let ležel kvádr žuly vrostlý do granitového masivu pod Javořicí. V roce 1923 jej ze skály vydobyli kameničtí mistři z Mrákotína. Opracovaný obří monolit z materiálu, jemuž se pro jeho tvrdost a pevnost říká „věčný kámen“, byl slavnostně vztyčen 28. října 1928 jako Sloup svobody na III. nádvoří Pražského hradu.

Blok žuly pro kašnu na Hradčanech dojel v pořádku, ale obří monolit se 8. září 1923 na cestě přerazil vedví za dramatických okolností.

Kliknutím zvětšíte

Blok žuly pro kašnu na Hradčanech dojel v pořádku, ale obří monolit se 8. září 1923 na cestě přerazil vedví za dramatických okolností. | Foto: archiv Oldřicha Zadražila

Zrod a putování obřího bloku byly pro zúčastněné i pro obyvatele regionu mimořádnou událostí.

Po bezmála sto letech si připomínáme rozhodnutí prezidenta T. G. Masaryka z května 1921 odhalit na Pražském hradě pamětní desku Čechoslovákům, padlým ve světové válce. Hradní architekt Josip Plečnik ale přišel s návrhem kamenného sloupu. Měl symbolizovat tisícileté tradice národa v ryzosti a stálosti nejkvalitnější žuly. Sloupy svobody tehdy po válce stavěly všechny vítězné mocnosti.

V srpnu 1921 prezidentská kancelář vypsala požadavek na dodávku sloupu ve výšce 30 až 34 metrů a obeslala žulové lomy v tehdejším Československu. Na výzvu nepřišel jediný ohlas. Až koncem roku 1922 Mrákotínské kamenolomy nabídly dodávku monolitu v délce 14 až 18 metrů v ceně asi sedm set tisíc korun. Pod nejvyšším vrcholem Vysočiny v lomu Šedova skála se začal psát příběh mrákotínského monolitu. Měl i velmi dramatickou kapitolu.

Hlučné kostky nahradí stará tanková cesta

V září roku 1923 se první monolit, dopravovaný společně s blokem pro kašnu na Hradčanech, vydal na sedmikilometrovou cestu z Mrákotína na telčské vlakové nádraží po provizorních kolejích, položených na silnici. Zpevňovaly se mosty, vojáci železničního a dělostřeleckého pluku pracovali tři dny nonstop ve dne v noci.

Blok žuly pro kašnu na Hradčanech dojel v pořádku, ale obří monolit se 8. září 1923 na cestě přerazil vedví za dramatických okolností. Traktory jej přes kladku na vrcholu táhly do svahu. Závěs povolil a vůz s obrovským nákladem se řítil z kopce. V protisvahu narazil do druhého bloku.

V řece času neuplynulo mnoho vody a druhý kvádr pro monolit opět putoval směr Praha. Tentokrát na telčské nádraží dorazil žulový masiv 8. listopadu 1925 po 42 dnech cesty z mrákotínského kamenolomu v naprostém pořádku.

Slavnostní přeložení bloku na speciální železniční vagon proběhlo na telčském nádraží 26. listopadu 1925. Žačky Lidové malírny jej vyzdobily a 3. prosince se vydal na cestu. Jihlavané obří kámen s velikou slávou přivítali 4. prosince, Praha pět dní poté.

PŘÍŠTÍ DÍL: Podíváme se do Horních Dubenek.

Máte doma také zajímavé snímky z našeho regionu z let 1918 až 1992? Pošlete nám je na redakce.jihlavsky@denik.cz.