V té době nádraží patřilo k nejmodernějším v republice, během prvních dní se ale cestující na nástupištích orientovali jen s problémy.

Není divu, do té doby využívali pouze stanoviště u kina Dukla. „Před rokem 1967 byly konečné zastávky v sousedících ulicích Jana Masaryka a Tyršova. Některé autobusy parkovaly před Gymnáziem přímo před sochou T. G. Masaryka, kterou komunisté později odstranili,“ popsal pamětník Stanislav Jelínek. Naopak na místě dnešního nádraží bylo fotbalové hřiště s dřevěnou ohradou okolo.

Ukrajinské děti při hodině českého jazyka. Ilustrační foto
Na vysočinských školách už je přes tisíc ukrajinských dětí

Že byli lidé ze začátku na velké ploše autobusového nádraží mezi mnoha novými nástupišti zmatení, potvrdila i Tereza Jelínková ze společnosti Icom transport. „Avšak brzy se s novým prostředím sžili. Samozřejmě tomu dopomohlo rozmístění plánků s vyznačením stanovišť i informační tabule,“ doplnila.

Jihlavané mají na nádraží celou řadu vzpomínek. „Nově otevřené autobusové nádraží se v zimě za tuhých mrazů často halilo do bílého kouře špatně spalované nafty z motorů, které nešly nastartovat,“ vybavil si například Stanislav Jelínek, jak se startovaly staré autobusy RTO.

Autobusové nádraží si dodnes drží svoji takřka původní podobu, třebaže se několika menším rekonstrukcím nevyhnulo. Otázku kompletní modernizace Icom transport stále oddaluje, souvisí totiž s reálnou variantou přesunu do lokality u městského vlakového nádraží, kde má od roku 2025 fungovat Centrální dopravní terminál. Představu, co bude se současným nádražím do budoucna, Icom transport zatím nemá.