„Ještě nemrzne, tak přiškrtíme plynový kotel. Nebo ubereme na kolečku přímotopu,“ uvažují domácí před příchodem opravdové zimy.

„Přestože topíme plynem, přitápíme si ve starých kamnech. Neznám příjemnější teplo a shoří tam všechno. Kamna jen hučí, když v nich hoří staré holínky z půdy nebo všemožný odpad. Zlikvidujeme nepořádek a ještě se u toho pěkně ohřejeme,“ netajil se padesátník z Jihlavy.

Pelety hřejí víc jak hnědé uhlí

„Kdo nemá peníze, v kamnech spálí všechno, co hoří. Spalováním odpadu v kamnech se dostávají do vzduchu kyanidy, fenoly, dehty a mnoho jedovatých látek,“ přiblížila včera Deníku vedoucí jihlavského Ekoinfocentra Jana Kotoučková.

„Přitom dřevěné pelety mají výhřevnost vyšší než hnědé uhlí a minimálně zatěžují ovzduší,“ doplnila Kotoučková.

Město Telč je podle jeho starosty Romana Fabeše celé plynofikované a dvě plynové kotelny vytápějí na 250 bytů. „Loni a předloni jsme už měli jasno, že zdražování donutilo řadu domácností k návratu k pevným palivům. Telč je v kotlině a kouř z uhlí je tu cítit,“ potvrdil včera první muž Telče.

Uhelné sklady těší příliv zákazníků

„Je pravda, že kolik uhlí jsme před dvaceti lety prodali za měsíc, prodáme za rok. Ale za posledních pár let se lidé k uhlí vracejí. Nejvíc kupují hnědé uhlí do 357 korun po metráku. Zásoby máme spíš menší, ale zákazník vždycky dostane, co chce,“ přiblížila Deníku náměstkyně Uhelných skladů Jihlava Miluše Kostelecká.

„Počkáme si, až se setmí a v kotli se spálí všechno, co hoří. Večer není kouř vidět a plyn si šetříme na topení ve dne,“ netají se mezi příbuznými manželé z Polenska.

Jihlavské kotelny (JK) vytápějí plynem 9,5 tisíce bytů a sto tisíc metrů nebytových prostor, škol, obchodů, zdravotních středisek.

„Vyrábíme teplo nejlacinějí ze všech běžných zdrojů s účinností téměř sto procent. Tepelný komfort zvyšuje zateplení fasád a izolační okna,“ upřesnil jednatel JK Jan Diviš.

„Zdražování asi donutí další rodiny přejít na pevná paliva,“ obává se Jana Kotoučková.

Investice do izolace se vyplatí

Lidé nevědí, že největší část výdajů za energii zaplatí za vytápění. Někteří dokonce ani netuší, jaké mají na vytápění měsíční náklady.

Pokud není dům dostatečně izolován, protopí se mnohonásobně víc než v případě kvalitního zateplení. „Bohužel lidé při stavbě svých domů mnohdy používají zastaralé způsoby, které pak způsobují velké náklady,“ uvedl ředitel Energetické agentury Vysočiny Zbyněk Bouda.

Nejlepší způsob, jak se bránit proti nejrozsáhlejším únikům tepla, je samozřejmě izolace. Ta zabrání nejenom plýtvání peněz za únik tepla, ale také šetří naše uši. Pronikání hluku do domu sníží o více než polovinu.

„Majitelé svých domů by měli především dbát na izolaci stropů sousedících s půdními prostory, na izolaci podlah a samozřejmě kolem oken,“ doplnil ředitel agentury Zbyněk Bouda.

Investice do kvalitně udělaného zateplení se rozhodně vyplatí a podle průzkumů ušetří až padesát procent nákladů.

Jelínek: Dnes už nejsem kotelník, ale dispečer

Před několika lety byl Petr Jelínek z Jihlavy kotelník. Dnes, aniž by změnil povolání, dělá dispečera. A lopatu už do ruky prakticky nevezme.

Povolání topiče, kterého si většina lidí představí u hromady uhlí, už z dnešního světa totiž vymizelo. Dříve velice náročnou fyzickou práci za kotelníky provádí moderní stroje a počítače.

„Pára, prach a rozžhavené železo na pracovišti nebylo ničím výjimečným. Dnes nám počítače ulehčují spoustu práce a riziko úrazu je téměř nulové,“ porovnal Jelínek proměnu svého povolání.

Dnes už jen počítače

Z topiče do funkce dispečera přešel během svého působení v Jihlavských kotelnách plynulým způsobem. Jak se postupně měnila technologie, měnila se i jeho náplň práce.

Dříve topiči museli za čtyřiadvacet hodin zpracovat plný vagón uhlí. Z toho se zpět ven vyváželo dvacet až třicet procent popela. „Pamatuji si, že mnoho mých bývalých kolegů topičů mělo problémy s dýchacími cestami,“ doplnil Jelínek.

Plyn v moderních strojích oproti přikládání uhlí do kotle je rozhodně pro lidi pracující v tomto sektoru velkým ulehčením.

Ten se musel naučit ovládat složité operační systémy, které dohlíží na celou Jihlavu. Může zde získat velké množství informací. Počítač mu ukáže naprosto přesně, jak který stroj pracuje.

Příchod nových technologií se podepsal i na počtu pracovníků Jihlavských kotelen. Zatímco dříve zajišťovalo teplo pro stovky jihlavských bytů sto pracovníků, dnes jich stačí jen třicet.